Články

Hlavní náměstí Durbar v Bhaktapuru patří mezi další památky Unesco v káthmándském údolí. Ačkoliv jsou pagodovité chrámy ve městě dosti podobné těm v Patanu a Káthmándú, uličky Bhaktapuru skrývají ještě něco navíc. Je to způsob života místních lidí, kteří v dopoledních hodinách pracují před svými domky a odpoledne posedávají v podloubí starých chrámů, popíjejí čaj a klábosí s přáteli.

Oblíbený a velmi vytížený trek okolo masivu Annapurny nám doporučilo několik cestovatelů, které jsme potkali v Indii. Všichni oceňovali jeho různorodost a členitost. Standardní trasa z Besi Saharu do Naya Pulu je dlouhá přibližně 240km a postupně prochází různými klimatickými pásy.

Dospělý slon má bohatou škálu pracovního uplatnění. Využívá se jako dopravní prostředek pro armádu, která chrání zvířata národního parku před pytláky či jako zpestření turistického programu. Důvodem je především jeho bezpečnost. Na slona si netroufne ani tak nevyzpytatelné zvíře, jako je nosorožec.

Přestože Nepál v současnosti trpí mnoha politickými problémy, má královská rodina stále mnoho příznivců. Hinduisté věří, že král je žijícím vtělením boha Višnua. Na této víře je z velké části založena existence dědičné hinduistické monarchie.

Po třech měsících strávených v Indii se pro nás stalo Káthmándú skvělou základnou pro výlety po Nepálu. Geniální pekárny nám našeptávaly, abychom tu zůstaly ještě o pár dní déle a krásné staré město nás lákalo na jednu procházku za druhou. Tolik historických zajímavostí zahrnutých na seznam UNESCO na jednom místě jsme jinde dosud nepotkali.

Národní park Chitwan je zařazen mezi přírodní památky UNESCO. Návštěvníkům nabízí několik možností jak se přiblížit divokým zvířatům. Protože park není oplocen, lze divoká zvířata s poněkud menší pravděpodobností potkat i mimo hranice parku. Mezi nejznámější tahouny návštěvníků patří nosorožec a tygr bengálský.

Projekt „Chráněná oblast Annapurna“ (ACAP – Annapurna Conservation Area Project) vznikl v roce 1986 pod záštitou neziskové a nevládní organizace „Nadace krále Mahendry pro ochranu přírody“.

Jen několik týdnů po skončení nejdůležitějšího nepálského festivalu Dasain, začíná další náboženský svátek Tihar neboli Dipawali (29. října – 2. listopadu 2005). Nejmarkatnějším symbolem jsou parádní světelné výzdoby ve městech, zatímco na vesnicích a v horách jsou domky ozdobeny prostými věnci ze žlutých květin. V třetím a čtvrtém dni mi některá setkání s vesničany připomínala české Velikonoce s koledníky. Jaké to tedy bylo?

… byla opravdu geniální. Zamýšlel jsem, že přijdu ještě před východem slunce na náměstí Durbar Square, které se bude schovávat v mlze a já si udělám pár zajímavých foteček. Nic takového se však nekonalo. Místo toho se mi ulice starého města ukázaly ve zcela jiném světle.

Po třech měsících v Indii jsme dorazili do Káthmándú a ubytovali jsme se v Thamelu, turistickém centru města, které je krásně provoněno vonnými tyčinkami.