Články

Při prvním kontaktu s jinou kulturou nevíme co máme očekávat, rozdíl našich představ a skutečnosti však začne působit téměř ihned. Dostáváme do zcela nového a neprozkoumaného prostředí, které vzbuzuje vzrušení a strach zároveň.

Kurdové žijí na mnoha místech Turecka, ale cíp země jižně a jihovýchodně od města Van až k iráckým a íránským hranicím je možné považovat za jejich jádro. Konflikt s ozbrojenými separatisty už utichl, ale cestovatelé se sem vracejí jen pomalu. Co je tu k vidění? Pověstné kočky s dvojbarevnýma očima napovídají, že se zde skrývá mnoho záhadných míst.

Do města přijíždíme osobákem před jedenáctou hodinou a nevycházíme z údivu. Hakkari, ač na to nevypadá, má šedesát tisíc obyvatel a jejich domy jsou po okolních svazích doširoka roztroušené, takže z dálky vypadá město jen jako rozložitá vesnice. Všude kolem jsou nádherné hory a vévodí jim 3467 metrů vysoký Sümbül Dagi. Tahle výška nás už nemůže nijak zvlášť uchvátit, protože včera jsme byli o dost výše, a tak se jdeme raději poohlédnout po něčem k jídlu.

Po klasickém maratónu před odjezdem jsem si až v Londýně na letišti začal uvědomovat že letím do Afriky, která pro mě vždy zosobňovala magický,neznámý kontinentem o jehož fungovaní jsem měl pouze mlhavé představy.

Kdokoliv má rád pláže a romantické ostrůvky, ale nevyhovují mu velké hotely a stovky turistů, může zajet do Kambodži. Nejlepší ostrůvek měl jen čtyři bambusové bungalovy, jednu malou jídelnu a dlouhé pláže jen a jen pro nás. Vítejte na Králičím ostrově!

Mají moře ropy a písku a jednou za rok se tam koná hadždž, velká náboženská pouť muslimů do jejich nejsvatějšího města, Mekky. To je asi tak všechno, co běžně víme o Saúdské Arábii. Co je tam k vidění kromě písku a ropy?

Národní park Pantanal se právem pokládá za největší bažinu na světě, vždyť svojí rozlohou 190.000 km čtverečních je dva a půlkrát větší než Česká republika. Pravidelně každý rok během období dešťů (listopad až únor) zaplavuje řeka Paraguai rozsáhlé oblasti v západní části Brazílie.