Články

Při pobytu na Kameronské vysočině se nám dostalo neobvyklého pozvání. Razali, se kterým jsme se tu seznámili, nás požádal o účast na svatbě jeho sestry.

Kimana je přírodní rezervace, která leží bezprostředně pod nejvyšší horou Afriky Kilimandžárem. Jedná se o plochu s rozlohou 41 čtverečních kilometrů, založenou v roce 1994. Na území Kimany lze nalézt akáciové porosty, savanu a malou říčku tekoucí mezi akáciemi, ke které se zvířata stahují pít. Také je zde malé jezero v němž žijí hroši spolu s krokodýli.

Nelze opustit pouštní republiku Turkmenistán aniž bychom se nezastavili v poušti. Proto jsme si vymysleli, že do Uzbekistánu nepojedeme přes hlavní hraniční přechod mezi Turkmenabátem a Bucharou, ale střihneme to napříč pouští Karakum.

O prezidentu Bolívie Evovi Moralesovi a jeho “činech” slýcháváte u nás ve zprávách poměrně často, tak už jistě víte i o půdní reformě, která je novelizaci reformy z roku 1953.

Vzduch je tak horký, že nás od něj pálí plíce. Takovou výheň jsme ještě nezažili – teplota ve stínu se určitě musí blížit 50 C. Nedá se ale nic dělat, jednou jsme na Hedvábné stezce, dokonce se nám podařilo dostat do Turkmenistánu, tak musíme prozkoumat jedno z jejích nejvýznamnějších měst – starobylý Merv (UNESCO).

Prameny biblických řek Eufratu a Tigridu, mezi nimiž se nacházela Mezopotámie, nebyly známy odedávna. Po tisíciletí se vědělo, že vytékají z Arménské vysočiny, přesné místo ale bylo záhadou.  

Překročili jsme íránské hranice a jsme v Turkmenistánu. Sjíždíme do Ašchabádu, jeho hlavního města, které leží hned pod hraničním pohořím Kopet. Máme trochu obavy, co nás čeká. Přece jenom Turkmenistán je dost rozporuplnou zemí. Budou nás sledovat špiclové jako před pár lety v Barmě? Zatkne nás policie za focení něčeho nedovoleného? Vyhostí nás? Po pár hodinách v Turkmenistánu jsme sice stále na svobodě, ale zažíváme lehký šok.