Barahona Barahona leží na poloostrově Pedernales a zároveň je výchozím místem pro objevování tohoto poloostrova. Na ostrově Pedernales se nachází tři jedinečné národní parky, má několik set kilometrů dlouhé pobřeží, nachází se zde proslulá laguna Oviedo a jezero Enriquillo. Navzdory své bohatosti zde není cestovní ruch rozvinut, turistů je zde velmi málo, pláže jsou spíše kamenné než písečné a je zde velmi horko.
Ctibor a Lenka Bylo to loni v létĕ, kdy unaveni pracovním životem v Americe, jsme se rozhodli pro čtrnáctidenní dovolenou. Kde však? Po Americe, té Severní, se nám cestovat nechtělo, navíc čas nám to nedovoloval, a tak jsme Severní zamĕnili za Střední. 22. září 2002 jsme si to pak s Continental airlines namířili přímo do San José. Ptáte se, proč zrovna Costa Rica? Soudĕ podle všech průvodců (a dnes již i z vlastní zkušenosti) je zřejmé, že právĕ tato zemička ne o moc vetší než ta naše, je ze všech ostatních států Střední Ameriky nejvíce otevřena turismu jako takovému; dle mého je to právě ona, která v sobĕ skrývá to « gros » nejlépe vystihující ducha latinské Ameriky.
Soutěska Dádes je úplně jiná než Todra. Jedná se o relativně široké údolí, teče tady říčka, na jejíchž březích jsou sady, převážně jablečné. Po cestě se nachází řada báječných výhledů.
Snažil jsem se ráno kvůli vydejchanýmu vzduchu otevřít okno. Nešlo to, tak jsem za to vzal pořádně a vyjelo mi z kolejniček. Ale otevřelo se a uviděl jsem, že vzduchem poletujou sněhový vločky a střechy maj poprašek. Jinak bylo krásně, svítilo sluníčko.
Kdyz se podivate na mapu Tanzanie zjistite, ze ze Sumbawangy do Mpandy vede vyasfaltovana silnice a cast cesty je pres narodni park Katavi. Mysleli jsme si, ze kdyz vyrazime rano, budeme nekdy odpoledne v Sitalice, coz je vetsi vesnice pred Mpandou tesne za NP, a ze pri prujezdu parkem uvidime nejaka zvirata. Nas plan byl narusen hned rano. Vstavali jsme na sestou a byli domluveni s nasimi ridici z prejezdu hranice, ze nas hodi na roscesti k Mpande. Rano ale lilo tak, ze jsme do osmi zustali v posteli. K rozcesti jsme se dostali kolem desate a tady se nas ujmul policista kontrolujici auta jedouci na Mpandu a na Zambijskou hranici.
Necháváme si batohy ve skladu hostelu a paní z recepce říká, že kdybychom přišli a byl tu zmatek, ať se nebojíme, budou prý mít požární cvičení.
Nezpevněná, 630 km dlouhá silnice Gibb River Road v Austrálii byla vybudována jako dopravní tepna pro transport dobytka. Dnes je trasa využívána turisty, kteří chtějí poznat národní parky, vodopády a soutěsky.
Na jihu filipínského ostrova Luzon se vyskytují místa, kde lze pozorovat obrovské druhy býložravých žraloků. Pozorování 12ti metrových tvorů z bezprostřední blízkosti je neopakovatelný zážitek!
Jak rychle bouřka přišla, tak rychle i odešla, ráno svítilo sluníčko a na obloze byly pěkný dramatický mraky. Cestou na Yurikamome v devět ráno bylo krásně vidět Fuji, snad nejostřeji za tu dobu, po kterou tady jsem, fakt je nádherná (teda když je vidět).
Ve středu večer jsme se začali rozkoukávat po Mbeyi. Když jsme konečně našli volný guest house (Mbeyiou projíždí pořád hodně lidí a ubytovny jsou plné), úplně náhodou jsme narazili na guida Petera. Je to mladý rastafari, který žije asi 45 minut chůze od centra Mbeyi, odchytává si po městě turisty a pruvodcuje po okolních zajímavých lokalitách. Nám byl hned sympatický, protože nijak nevtíral a vyzařoval dobrou náladou na kilometr daleko.