Sběr jablek začínal být únavný a monotónní. Nebyl vyhlášen den volna, takže jsme bez přestávky pracovali 10 dní, dokud nás na 14. března od práce nezachránilo deštivé počasí. Požádali jsme proto našeho supervisora o tři dny volna. Vyhlédli jsme si trek v blízkém Kahurangi National Parku.
Na Bali nás přivítalo tropické vedro a typický asijský mumraj. Malé japonské stroje, poloautomaty a automaty s obsahem od 80 do 125 ccm, které vládnou celé JV Asii, jsou všude a řídí je všichni. I my.
Trochu jsme si přispali a po osmé hodině jsme vyrazili asi 30 mil východním směrem k jedné z největších elektráren na světě – Hoover Dam.
Do půlky nahá zpocená těla, divocí a rozjaření účastnící, chraplavé skandování, záblesky zlata a diamantů v hemžícím se davu… Jeden z nejproslulejších festivalů v Tokiu se jmenuje Kanda Matsuri a řadí se mezi tři nejvýznamnější festivaly v Japonsku.
Chceme se dostat nad severní polární kruh k pobřeží Barensova moře, kde slunce půl roku nezapadá. Krajina je pustá, kolem se nachází vraky lodí, zbytky vojenské techniky a nebo rozbité tanky (…)
Z Picktonu jsme se nechali vyvést člunem k Ship Cove, kde začíná čtyřdenní Queen Charlotte Track. Celková délka je 71 km a cesta vede úzkým pásem pevniny podél zálivu stejného jména většinou kapradinovým pralesem.
Jaké to vlastně je, být sběračem jablek? Jinými slovy být pickerem a vydělat si během jednoho měsíce práce v jablečném sadu na dva měsíce bezstarostného cestování po Novém Zélandu?
Projížděli jsme poměrně vyprahlou a rovnou krajinou na sever od Kopliku, namířeno jsme měli k horám, které se z té roviny zvedají docela náhle a naráz.
Expediční tým Daněk-Žákovská se chystá na náročnou cestu do měsíčních hor Ruwenzori, které leží na hranici Konga s Ugandou. Jejich cílem je navázání kontaktu s trpasličím národem Pygmejů.