Články

Na sto mil divokého a nezastavěného pobřeží Tichého oceánu zvané Big Sur, které začíná za městečkem Monterey a končí u hradu Hearst, jsem se moc těšila.

Motto: „Jojoj! Sale, musíme pořádně jet a nikdy se nezastavit, dokud tam nebudem.“„A kam chceš dojet, člověče?“„Nevím, ale jet se musí.“(Jack Kerouac: Na cestě)

Pavel Sklenička loni na jaře podnikl cestu do Kurdistánu. Tam i zpátky jel po zemi. V tomto článku přináší řadu užitečných informací a rad těm, kdo by se třeba letos chtěli vydat po jeho stopách.

Tak konec chvalozpěvu a rychle dolů, podívat se na prý léčivé sirné bahno a na moře, kde prý probublávají také sirné plyny.

S příchodem parných letních dnů (v Tokiu aktuálně přes den cca 30°C, vlhkost vzduchu téměř 90 %) je na čase pojednat o zdejším fenoménu Cool Biz – od června až do září bude v prostorách vládních ministerstev nastavena klimatizace na 28°C.

„Palác se zámeckým ložem“ zůstává při toulkách světem většinou jen tajným snem. Stejně tak v některých chvílích sníme o domácím útočišti se známými duchnami a postelí, v níž se zdají ty nejkrásnější sny.

Svět je nespravedlivý! Zatímco někteří mohou šířit zlo a nenávist po dlouhá léta, těm nejčistším a nejskvělejším lidem někdy není dopřán ani život …

Ahoj přátelé, dnes jen krátce několik základních pravidel z laoského bontonu. 

Neděle ráno, 1. týden dovolené je v čudu. V 9,45 nám jede trajekt. Je 9,30 a na moři jen rybáři a Aliscafi. Aliscaf je rychloloď něco jako v Bulharsku Raketa, ale trajekt žádný. To to pěkně pokračuje. Nakonec v 10,00, když už byli nesví i Italové, přišel nějaký „kapitáno“ řekl, že je „avária“ a že nejméně 2 hodiny nic nepojede, dokud trajekt neopraví a nebo se jim nepodaří sehnat náhradní.