Články

Středa 10. srpna, Na Sarajevo (Novo Mesto, Záhřeb, Banja Luka, Vinac) Cesta byla dlouhá, místy strmá. Z Novoho Mesta do Záhřebu jsme se svezli v dodávce s postarším chlápkem. V Záhřebu pan Bota sliboval perfektní benzínku. Ušla, ale žádnej zázrak. Narazili jsme na další stopaře. Nebyli to však „dálkaři“, ale jen dvě místní holky, navíc naprostý amatérky. Poprvé v životě jsem si vyzkoušela somrování, což znamená, že jdete za řidičem a na férovku se ptáte, jestli náhodou nejede tam a tam a jestli vás nechce vzít. Kdyby to bylo bývalo klaplo, jeli jsme do Bělehradu, nebo rovnou do Turecka.

Nádam je velký sportovní svátek v Mongolsku. V Ulanbátaru probíhá hekticky, ale na břehu jezera v národním parku Terchíncagán núr mají oslavy dodnes tradiční podobu.

Před osmi lety se Hondurasem prohnal hurikán Mitch. Hlavní město Tegucigalpa se těžko vzpamatovávalo ze škod. Dnes si na hrůzy už nikdo nevzpomene. Lidem se navrátil úsměv.

Na sobě mám dlouhé čapáky, na nohou ponožky. Oblékám si pertexovou bun­du. Kapuci stahuji přes obličej, pod hlavu dávám druhou bundu. A nyní mi už nic ne­brá­ní v použití lůžkovin, které máme k dispozici. Nedojde totiž k přímému kontaktu pravděpodobně nikdy nepraných textilií s mým tělem. Ostatně se mi zdá, že vysokohor­ská poloha klasické špíně ani bakteriím příliš nepřeje.

52 km západně od Tallinu leží město, jež před příchodem Sovětů bývalo synonymem čistých pláží a mnoha penzionů. Je to Paldiski, vojenský přístav na poloostrově Parki v severozápadním Estonsku.

V pondělí 26. srpna vstávám v 6:15 hodin. Před sedmou máme sbaleno. Ob­jed­naný džíp, který nás doprovodí až do Lehu, nikde. Blízká pekárna ještě nemá na­pečeno, a tak sní­dám v prosté „li­dov­ce“ pár sma­že­ných placek puri s ostrou dýňo­vou o­máčkou.

Račte dál, všechno za stovku! Návštěvu 100Y obchodu v Japonsku by si nikdo neměl nechat ujít (kdo se tu zdrží déle, toho návštěva stejně dříve nebo později nemine).

Do severského Laponska opředeného legendami se parta moravských milovníků rybaření vydala v romantické představě, že se budou živit čerstvými lososy a arktickými malinami. Co nakonec jedli?

24. červen je dnem velké Slavnosti slunce Inti Raymi, která se koná v pevnosti Sacsayhuaman nad peruánským Cuzcem. Náboženské ceremonie někdejší Incké říše probíhají celý týden kolem zimního slunovratu (Peru leží na jižní polokouli) a mají zajistit přízeň slunce.

Canoa Quebrada je perlou východního pobřeží Brazílie. Leží v oblasti Ceará, 160 km od Fortalezy. Turisté i cestovatelé toto místo vyhledávají pro jeho dlouhou písečnou pláž lemovanou zvláštními pískovcovými útvary, jejichž červená barva kolísá podle obsahu železa.