Články

Scházíme se v kanceláři na Dobronické ulici a snažíme se vše dobalit. Sraz je v osm hodin, takže skoro všichni pomalu přichází na desátou. Po příchodu zbytku expedice nastává totální chaos při balení. Mimo jiné jsme zjistili že nemáme program na stříhání filmu a zběsile ho začali někde shánět. Na poslední chvíli dáváme potřebné věci kam se dá. Veškeré vybavení házíme na korbu Avie, která pro nás přijela. My ostatní jedeme auty.

Víte, jak nejlépe probudit spící gejzír? K čemu je možné využít vnitřní energii naší planety? Na tyto a další otázky odpoví nejlépe domorodí Maoři z nejbarevnější geotermální oblasti Nového Zélandu.

Máte rádi divoká zvířata a také si myslíte, že africké safari je příliš turistické? Vydejte se do Indie. Je to divoká země, kde na vás čeká tygr bengálský.

Naše cesta z Ostravy do Perthu vedla s mezipřistáními ve Vídni, Soulu a Sydney. Celý let byl více než pohodový a po celou dobu na nás svítila šťastná cestovatelská hvězda.

Na každém kroku nám Írán vyvracel svoji všeobecně rozšířenou neblahou pověst. Íránci sice žijí ve zvláštním spojení moderního života a pevných muslimských pravidel, ale místo islámských radikálů jsme potkávali jen nesmírně pohostinné lidi snažící se nám všemožně pomoci.

Potřebujete poradit? Hedvábná stezka je tu od toho. Každý pátek můžete sledovat články ze sekce Rady, vždy na jiné téma. A začínáme exkluzivním článem od autorské dvojice Motani. Podělí se s námi o své zkušenosti z extrémně horkých oblastí.

Krutost člověka nezná mezí. Pod vlivem „ideálů“ dokáže způsobit ostatním bolest a utrpení. Svědectví o tom podává bývalá střední škola, později nejstrašnější vězení Kamboži a dnes muzeum genocidy – Tuol Sleng.

Brodíme se téměř po kotníky v obtížně definovatelné blátivé hmotě, která nejspíš bude páchnoucí směsí vody, krve, shnilých vnitřností, prachu a zbytků zeleniny. Celá dlouhá ulice Qingping Lu je vyplněna zápachem a zvířecími hlasy.

Odpočinek po měsíčním putování vyprahlým severem Afriky? Možná navrhnete  přímořské středisko Agadir, možná opuštěnou Saharu u Rissani. Já si Vás dovolím pozvat do starobylého  přímořského města, které bývá naštěstí prozatím opomíjeno cestovními kancelářemi.