Články

K našim hostitelům Prue a Markovi jsme dorazili den před Štědrý dnem.

Rozmazaná fotka je obecně považovaná za nepovedenou. Co všechno udělat pro, aby se rozmazání zabránilo? To si zkusíme ukázat v dalším dílu našeho fotopovídání.

V Aleppe vstávame pred šiestou aby sme všetko bez problémov postíhali. V hoteli sú vchodové dvere zamknuté, tak sa musíme vrátiť na recepciu. Strážnik, ktorý má nočnú smenu tvrdo spí. Na slová nereaguje vôbec a asi až po desiatom štuchnutí sa začína trochu preberať.

„Země hřmícího draka – kde to tak asi může být?“ Netušila jsem, kam mě vlastně tentokrát práce zavede a o Bhútánu jsem měla jen jakýsi mlhavý pocit, že je to bývalý kus Indie. Omyl! Nádherná země uprostřed Himalájí je dodnes opředená mýty a legendami. Pokusím se vám ji trochu přiblížit v následujících dvou článcích.

Neděle 23. 9. Ráno jsem vyzískala množství věcí, které se naši spolucestovatelé rozhodli vyhodit. Svítilo sluníčko, snad tedy monzun opravdu už definitivně odezněl. Sbalili jsme se a odebrali na snídani do vedlejšího hotýlku. Bylo nás v tu chvíli deset a majitel objednávku nezvládal.