Články

(* 7. 1. 1838 Zámeček u Kroměříže, † 19. 6. 1874 Murghí, Kašmír) – český geolog a cestovatel Novinář, cestovatel a uznávaný odborník na Afriku. To byl Ladislav Mikeš Pařízek. Prožil několik let ve cizinecké legii, bojoval na barikádách Prahy 1945. Objevil prameny veletoku Niger. Ale zatímco v cizině stále jeho jméno žije, doma byl téměř zapomenut. 

Dozvíte se taky, proč je dobré jezdit, kam nikdo nejezdí a kde mají nejlepší betel.

Ráno dostávám z výstupní razítko Burkiny a vstupní do Toga a hned odjíždím minibusem do Dapaongu, odkud bych snad měl chytnout bus do Lomé. Minibus do Dapaongu nemá postranní okenní tabule, takže jsem hned dostal od větru pěknou masáž. Alespoň něco, protože už jsem se od včerejšího rána nemyl a přespání v přírodě taky nebylo z hygienického hlediska nejideálnější.

Srdce každého vodáka zaplesá – zpěněné peřeje a výhledy do buše se stády impal a kočkodanů. V afrických řekách ale na kajakáře číhají i nebezpečnější zvířata. S vidinou nerudného hrocha či třímetrového krokodýla se nikdo nechce cvaknout.

Asi znáte tu dětskou písničku, která končí tím, že vám lev ukousne prst. To se vám může snadno stát, když půjdete ve fotografickém nadšení příliš blízko. Jenže když vy chcete mít nějaké „super“ fotky. Jde to! I u zvířat, která jsou za mřížemi či za sklem můžete udělat fotky „jako z divočiny“.

Rekordních 54 cestovatelských projektů se uchází v 3. kole soutěže Expedičního fondu o finanční a materiální podporu. Nyní má komise čas na jejich vyhodnocení. Mezi vítěze má rozdělit celkem 224 tisíc koru. Okomentujte i vy soutěžící projekty. 

Máte stříbrný prstýnek nebo náušnice? Možná, že právě tenhle kousek kovu pochází z kdysi nejvýdělečnějších stříbrných dolů na světě.  Bohaté žíly drahocenných kovů přinesly Potosí rozvoj a mnoha dělníkům zkázu. Odvěké podzemní pachtění je možné spatřit na vlastní oči dodnes.

Naše cestovatelská vášeň nás zavedla až na jih Íránu do města Bandar Abbas, jehož jedno „předměstí“ tvoří Perský záliv a druhé nekonečná poušť. V některých městech na ulicích vysedávají žebráci, jinde zase prodavači všeho možného i nemožného, ale tady jsme měli tu čest pohlédnout do očí snad nejúchvatněji oděným ženám této země. To jediné, co bylo možno z jejich těla spatřit „obnažené“, byly právě oči.