Začínají vás svrbět toulavé boty? A zatím jste nenašli odvahu vyrazit po vlastní ose? To se dá lehko změnit. A pokud máte ze své první cesty obavy, přečtěte si naše rady.
Tři holky a dva kluci. Těšili jsme se víc na Jordánsko a o Sýrii si mysleli, že jedeme do absolutní divočiny. Přečetli jsme cestopisy z netu a nakoupily Lonely Planet a Rough Guide. Zpočátku si mysleli, že nám bude stačit 14 dní a že střevní problémy nás určitě neminou. Jak to všechno nakonec dopadlo si můžete přečíst v následujících několika dílech cestopisu po blízkovýchodních zemích, Jordánsku a Sýrii.
Když se řekne Copacabana, asi většinu lidí okamžitě napadne známá brazilská pláž. Málokdo však už ví, že stejný název nese i malé bolívijské městečko nacházející se na jižním břehu jezera Titicaca ve výšce 3800 metrů nad mořem.
Dobrá věc se podařila – svět motorkářů a vozíčkářů si je zase o kus blíže, a to je prima.
Pohoří Atlas v nás zanechalo spoustu dojmů. Jízda serpentinami kopců, krása tamních polodrahokamům i fosílií, setkání s místními lidmi, to všechno už se nebude opakovat.
Za Marákešem projíždíme řadu vesnic a začíná se stmívat. Je načase najít nějaké ubytování. Už je opravdu tma, když po levé straně dojíždíme k hotelu s poetickým názvem Rose Damaskina – Růže Damašku.
Casablanca dělá čest svému jménu, které znamená bílý dům. A to spousta jejích staveb opravdu je. Ale je to velkoměsto, jehož předměstí nejsou nic moc. To Marrakesch (česky psáno Marákeš) je město už na první pohled docela jiné
Jak vypadá spolupráce po indicku? Jaké možné průtahy mohou na vašem projektu vzniknout? Přinášíme první část zprávy Václava Pousky o jeho stavbě ekologicky šetrnějších pícek v indickém Rádžastánu. Projekt byl podpořen Expedičním fondem.
Od rána celkom splašene beháme, balíme sa, posledné nákupy, tlačíme mapy, meníme peniaze. O 12.00 po nás prichádza Kubo. Vezieme sa do Brna na letisko odkial máme let do Londýna. Celkom to ušlo. Zistili sme, že sa už konečne netlieska pilotovi – huraaa – ved je to jeho práca.