Svůj život zasvětil V. Stefansson severským polárním oblastem. Určitou dobu pobýval mezi eskymáky, od kterých získal mnoho zkušeností, jak úspěšně přežít v těžkých arktických podmínkách. Své poznatky poté dokázal dále zužitkovat.
Spoustu poznatků o řece Amazonce získal český jezuita Fritz. Mýlil se ale v určení jejich pramenů. O opravu jeho údajů se o mnoho let později opět zaloužili Češi.
Svou cestou kolem světa přispěl mořeplavec Freycinet zejména k poznání zemského magnetismu. Později se stal guvernérem na ostrově Matinique.
Průzkumník vnitra brazilské divočiny pobýval řadu měsíců v prostředí Indiánů. Svůj výzkum K. von den Steinen soustředil hlavně na řeku Xingú. O svém poznání publikoval několik knih, stal se váženým univerzitním profesorem a později i ředitelem Etnografického muzea.
O poznání vnitrozemí Ameriky se výrazným způsobem zasloužil Američan Fremont. Pracoval pro železnici, účastnil se války s Mexikem a později působil i jako politik.
Obchodník Simon Fraser přišel do Kanady, aby zde obchodoval s místními Indiány. Nakonec ale objevil mnohá nová místa i pramen řeky, jež po něm dostala své jméno.
Přesvědčený jezuita se snažil rozšířit katolickou víru na území Indie, Japonska či Číny. V Asii ale nakonec našel nejen nové věřící, ale i svou smrt.
Slavná výprava sira Franlina se snažila najít severní cestu nad Amerikou. Obě lodi se ale ztratily v ledové krajině a ještě mnoho let poté jej hledaly velké záchranné výpravy. Dodnes není úplně jasné, jak všichni námořníci velké expedice skončili.
Při snaze najít Severozápadní průjezd objevil anglický mořeplavec nové ostrovy, poloostrovy i záliv. Některá místa dodnes nesou jeho jméno.
Nejen vojenské úspěchy proslavily francouzského důstojníka Foureaua. Jeho výprava se věnovala i vědecké činnostu ve vnitrozemí Afriky.