Quinceañera aneb oslava patnáctých narozenin je v Ekvádoru jednou z nejdůležitějších slavností. Dokonce významnější než svatba (pokud vůbec k nějaké dojde) či osmnáctiny. Ono při ekvádorském stylu života by totiž osmnáctiny byly trochu opožděným oficiálním vstupem dívky do již před několika lety započaté dospělosti.
Plánovat můžete opravdu dobře, ale občas je to k ničemu. Plány vám naruší permit do Ruska, dvoudenní déšť a rozvodněné řeky. A někdy se všechny tyhle problémy sejdou!
Vyprahlé hory uprostřed Ománu sice na první pohled nemusí lákat k trekům, ale exotický svět si nakonec velmi rychle zamilujete. Hlavně si nezapomeňte dostatek vody!
Existují cesty, které vás inspirují, a pak jsou cesty, které vám připomenou, proč je pro vás cestování na prvním místě.
Nejdelší, nejvýše položená v Evropě i ve světě, s nejkrásnější vyhlídkou nebo nejrychlejší. To jsou nejzajímavější železnice na světě. Svezli jste se po některé z nich?
Před mnoha lety jsem narazil na malou knížečku nazvanou „Řeka posvátné opice“ od Dimitara Krusteva, který v ní popisoval svá dobrodružství na Río Usumacinta. Dimitar pádloval v dvojmístném skládacím kajaku, který nebyl příliš vhodný do velkých peřejí v soutěskách Usumacinty.
Jen málokterá země se dokáže pochlubit takovou úctou ke svému přírodnímu bohatství jako Slovinsko. Tato nejsevernější z bývalých jugoslávských republik si ho dokonce váží natolik, že si symboly horstva a vodstva zvolila jako hlavní motiv svých státních symbolů – znaku a vlajky!
Tunisko má nálepku plážové destinace. Zapomenout ale při jeho návštěvě na jedny z nejkrásnějších arabských medín by byla opravdu škoda. Právě díky nim je možné na pár chvil nasát atmosféru dávných časů.
Nádherné koberce, malovanou keramiku, sladké datle nebo pouštní růže. To je jen pár věcí, které si musíte dovézt z Tuniska jako suvenýr.
Tamerza, Chebica a Midés. To jsou tři jedinečná místa schovaná v srdci pouště. Oázy vznikaly na jedněch z mála míst, kde z písečných hor pryští voda.