Články

Pozoruhodná země jihovýchodní Asie, Barma (chcete-li Myanmar), pořád trpí svou komplikovanou politickou situací, která se naštěstí v posledních letech hodně zmírnila. I proto se pomaloučku stává přístupnější pro turisty. Stále se ovšem nedostanou úplně do všech koutů země, i tak vám ale na objevení její krásy nebude stačit ani měsíc. Napoví vám o tom následující ani ne tříminutové video.

V Kalifornii jsou místa, která vynechat nelze – světoznámé národní parky, San Francisco s věznicí Alcatraz, Hollywood… A pak jsou místa, která běžný návštěvník mine a přitom by mu mohla nabídnout neméně zajímavé zážitky. Právě jedním z těchto míst je i Carmel-by-the-Sea.

Ráj odvážných skalních lezců i turistů hledajících adrenalin na rozbořené stezce Camino del Rey v hlubokém kaňonu řeky Guadalhorce. To je El Chorro, malinkatá vesnička ležící 50 kilometrů severozápadně od Malagy, v níž objevíte španělskou pohodu a vápencové skály.

Během týdenního skialpového a freeridového působení v Bulharsku – Fantastický prašan a slunce v březnovém Pirinu byl nejdelší výlet naplánován po freeridovém rozlyžování se v čerstvě napadnutých spoustách prašanu.

Když jsme se ve čtvrtek vrátili z Rily, už po našem ubytku koloval papír, na který se měli zapsat zájemci o další výšlap v pohoří Pirin na pátek 14. března 2014.

Stopování je úžasná věc, ale vyžaduje časovou svobodu. Dnes už se k němu uchyluji jen minimálně, protože na to prostě není čas. V jiném duchu byla však moje cesta před šesti lety do španělských Pyrenejí!

Blížíme se k černohorsko-kosovskému hraničnímu přechodu. Dostaneme tak do pasu razítko nejmladšího evropského státu Republika Kosovo, abychom pak během následujících dní putovali po žhavém kosovsko-albánském pomezí. Napětí z očekávání dobrodružství roste. Pomalu stoupáme do sedla sevřeného mezi oblými kopci pohoří Haila. Napravo se rýsují vrcholky Prokletije.  V CD přehrávači nám do uší zní salvy samopalu z Bregovičova Kalašnikova a jen občas nás mine džíp jednotek KFOR.

Místo plánované osmé hodiny ranní jsme vyrazili později a až kolem desáté hodiny jsme teprve vyráželi na pásech do kopce směrem na vrchol Srednia vrah (2531 m).

Jsou místa, kam nikdo moc nechce. Patří mezi ně i věznice, ovšem ani ty nemusí být vždycky špatné. I když někdy jsou, a to hodně. Zkrátka i místa, kde se pyká za chyby, vypadají různě!

Předposlední březnový víkend jsme ve čtyřčlenné skialpové skupině převážně z okresu Vsetín vyrazili do Slovinska. Předpověď počasí nebyla moc ideální, což se na místě potvrdilo a museli jsme výrazně přehodnotit naše aktivity a zkrátit působení v alpských oblastech o jeden den.