Poprvé jsem vyrazil do Benátek na paddleboardové dobrodružství před třemi lety. Bylo to v rámci větší cesty po severní Itálii a právě pádlování v centru Benátek bylo tehdy největším zážitkem za celou výpravu. Ve městě gondoliérů už jsem s paddleboardem byl celkem třikrát. Přečtěte si, jaké to bylo.
Jihoafrická republika (JAR) je zemí mnoha rozporů. Lze zde najít jak chudobu, tak bohatství. Na západě se rozkládá poušť Kalahari, kdežto na východě najdete subtropické klima. Sever je lemován Dračími horami, které se tyčí až 3 500 m nad mořem a středu zase vládne náhorní plošina Highveld.
Klettersteigatlas Alpen od vydavatele Rother je biblí snad každého feratisty. Kdo se vydává spíš do východních Alp, toho jistě potěší novinka tohoto německého vydavatele, průvodce Feraty východních Alp, který si můžete pořídit i v českém překladu.
Když vyslovíte název tohoto východoafrického státu, většina lidí u nás si vybaví genocidu z roku 1994, kdy zde bylo vyvražděno téměř milion Rwanďanů. Prakticky se jednalo o občanskou válku mezi kmeny Hutu a Tutsi. Většina vyvražděných obyvatel Rwandy byla z druhého jmenovaného kmene. To vše se stihlo odehrát za jeden měsíc. Bohužel za mlčení celého světa.
Všechno to začalo v jeho 15 letech. Jaroslav Král byl po úspěšné operaci srdeční chlopně, která mu nedovolovala se příliš pohybovat. Pořídil si cyklistické kolo a s kamarády začal vyrážet na krátké výlety. Odtud také pochází jeho přezdívka – Šnek. V té době ještě netušil na jak velkou cestu jednou pojede! Po několika cyklovýletech s kamarády začíná cestovat sám a solo cyklistika ho nadchla.
Pokud byste na internetu hledali, kolik je ve Slovinsku jezer, došli byste k závratnému počtu 321. Znám borce, který se rozhodl, že si zapádluje na všech, ale věřte, že ho čeká několik skutečně prapodivných výletů, protože se do výčtu jezer počítají i rybníčky o ploše 20 m2. Proto se raději přidržíme jen těch jezer, která za pádlování opravdu stojí. A že se jich několik najde.
Třeba zrovna vy patříte k těm, kteří rádi objevují svět a tak i rádi cestují po Evropě. Severské země jsou sice chladnějšími, ale mají své jiné kouzlo, které vás osloví.
Stopařský závod jde pomalu do finále. Do Prahy už přijelo 8 týmů, poslední 4 ještě bojují na cestě. Na posledním místě ja aktuálně posádka č. 2, která však ztratila čas výletem do Maroka. Tým č. 4 ve složení sourozenců Matyáše s Markétou navštívili Toledo a páry č. 5 a 6 zvolili originální trasu přes Pyreneje. Zdá se, že poslední pár dorazí do Prahy až v pátek, což bude o 6 dní později, než dorazily čistě ženské posádky č. 12 a 3. Pro ty, kteří o závodu a jeho podmínkách zatím moc nevědí, jsou následující řádky.
V Gruzii se nejen dobře cestuje a poznává, ale i dobře jí a pije. Jídlo je pro Gruzíni velmi důležitou součástí života, velice hrdí jsou i na své víno. A protože jde o národ pohostinný a k cizincům vesměs přátelský, jistě neuniknete občasnému pozvání na oběd či večeři.
Nebudeme si nic nalhávat, člověk cestuje nejen za kulturou, přírodou a lidmi, ale hlavně taky za exotickými chutěmi a cizokrajným jídlem. To vás většinou překvapí všude. A ty nejkrásnější zážitky jsou určitě z pouličních občerstvení!