Články

Schválně jsem parafrázoval název slavné knihy Ernesta Hamingwaye „Smrt odpoledne“ popisující španělskou koridu. Není zábava jako zábava. Jedna je krutá až sadistická podívaná a druhá je legrační bez prolité krve. Zatímco španělská korida by se směle dala přirovnat ke krutým gladiátorským hrám ve starověkém Římě tak latinoamerická Taurína k neškodnému wrestlingu.

Spojené arabské emiráty jsou jedním z nejbohatších států Perského zálivu a většinou světa jsou vnímány především jako ohromné nákupní centrum, zejména emirát Dubaj. Proč a jak jsme se my, cestovatelé s denním rozpočtem 25$ pro dvě osoby, ocitli v této části světa? Zajímá vás, jak jsme se tu protloukali, kde jsme spali, co jsme jedli nebo co znamená setkání s někým „místním“? Čtěte dál a možná budete překvapeni.

Opravdu praktické a potřebné dárky na vaše cesty můžete nyní vyhrát v soutěži pořádané s firmou Totaloutdoor. Stačí odpovědět na pár jednoduchých otázek a některá z vychytaných výher může putovat rovnou k vám.

Bruno Baumann se poprvé proslavil v roce 1994 jako vedoucí průkopnické expedice pod patronátem UNESCO, která vedla napříč srdcem pouště Gobi. V říjnu 2003 přešel sám pěšky jako úplně první člověk na světě novou cestu skrze mrtvou zónu pouště Gobi. Je přirovnáván k „Reinholdu Messnerovi pouště“. Baumann je průkopníkem v oblasti pouštních průzkumů, který žije celý život na hraně, honbě za extrémním mentálním, duševním a fyzickým dobrodružstvím v „Himálaji písku“.

Kam se cestovatelé nejčastěji vydávali v loňském roce? Zjistila to společnost Master Card podle toho, kolik plateb za ubytování proběhlo. Které město myslíte, že letos vyhrálo? Byla to romantická Paříž, exotické Kuala Lumpur a nebo třeba naše stověžatá Praha?

Nasedáme na rozvrzané staré kolo a vydáváme se do spletitých ulic dnes již poměrně moderně vypadajícího thajského městečka Ayutthaya. Těžko uvěřit, že mezi novými budovami a kvalitními silnicemi můžeme narazit až na 400 buddhistických klášterů.

Dřevěná bárka se sotva drží na vlnách rozbouřeného moře a jen plíživým tempem se přibližuje k bájnému indonéskému ostrovu Rinca. Ostrovu, který patří největším žijícím ještěrům na světě – varanům komodským. Už za chvíli se postavím tváří v tvář ještěrovi jako z Jurského parku. O varanech komodských jsem toho slyšela hodně, v tuto chvíli ale myslím na jediné. Jsou to nelítostní zabijáci zvířat i lidí.

O Bali v Indonésii jste jistě slyšeli, ale superlativy a pravý nádech “božství” tohoto “ostrova  Bohů” se pomalu ale jistě utápí pod zátěží masového turismu a kdo se zde ocitne, najde sice stále nedotčená a rajsky oslnivá místa, památky i panensky uhrančivé pláže, ale dopravní zácpě, znečištěnému ovzduší a zaneřáděným plážím od odpadků se stejně nevyhne.

Naši srpnovou návštěvu Švédska jsme zakončili stylově, na chatě u příbuzných, hodováním u dobrého a pro nás netradičního jídla, kterým jsou raci. Kräftskiva (čti kreftšíva) je tradiční švédský srpnový svátek oslavující sezónu chytání raků. Zpravidla se jedná o venkovní událost (když počasí a komáři dovolí), při níž se rodina či kamarádi schází a společně pojídají raky vařené ve slané vodě s množstvím dalších lákavých příloh, povídají a popíjejí.

Na Bali dnes jezdí každý. Indonésii ale tvoří nespočet ostrovů, kde si můžete užít opuštěné pláže, krásnou přírodu, tropický prales a pozorování zvířat. A pokud se na to Bali vypravíte, přečtěte si, jak se vyhnout davům turistů a užít si ho se vším všudy.