Nikaragua je největší ze středoamerických zemí. Na naší cestě střední Amerikou jsme do ní dorazili po Mexiku, Guatemale a Hondurasu a prohlásili ji za zatím nejlevnější, avšak zároveň nejchudší.
Podle oficiálních čísel je Nicaragua druhou nejchudší zemí západní polokoule. Bude to tím, že ve 20. století prošla diktaturou trvající do poloviny 70. let, socialistickou revolucí Sandinistů (mohutně podporovanou východním blokem a potlačovanou strategickými zájmy USA) a následnou porážkou socialistů ve volbách v roce 1990. Loni byl prezidentem zvolen vůdce zmíněných Sandinistů Ortega, již ale bez myšlenek na znárodňování. Ekonomika Nikaraguy je stále ve velkých potížích.
Provincie Leon
Z hranic až na autobusovou křižovatku San Isidro jsme jeli po tzv. Panamericane, což je silnice napříč severní a střední Amerikou. Její kvalita je všude celkem dobrá. Cesta ze San Isidra do Leonu byla oproti tomu ve velmi špatném stavu. Děravé části vozovky byly lepší alternativou totálně rozbitých úseků, které se podobaly našim horším polním cestám. Z počátku poloprázdný vyřazený americký školní autobus neuvěřitelně agresivně poskakoval na výmolech. Teprve když se naplnil pasažéry až k prasknutí, byl správně zatížen a další průběh cesty se stal snesitelným.
Po cca 3 hodinách utrpení jsme dorazili do historického centra provincie Leon stejného jména. Ani nás poučené historií nepřekvapilo, že taxík, kterého jsme si chytli na cestu do centra, byl nám velmi dobře známý žigulík.
Mírně ospalý Leon
Leon byl založen v roce 1524 Franciskem Fernandezem z Cordoby na úpatí sopky Momotombo, asi 32 km od jeho dnešního umístění. V roce 1610 ale toto město zničilo zemětřesení doprovázející erupci zmiňované sopky. Zničené město, Leon Viejo, jak je nazýváno dnes, pokryla silná vrstva sopečného popela. Po této události bylo rozhodnuto založit město na bezpečnějším místě, tedy na jeho dnešním umístění blízko indiánské vesnice Subtiana
Leon zůstal hlavním městem oblasti po celou koloniální historii až do roku 1857, kdy se stala hlavním městem Managua. V Leonu najdeme krásné koloniální domy, které se vyznačují velkými prostornými místnostmi s velkými zdobenými dřevěnými dveřmi přímo na ulici amalými vnitřními zahradami.
Na hlavním náměstí Parque Central všemu dominuje katedrála, ve které je pohřben nejuznávanější nikaragujský básník Ruben Dario. Jeho hrob zdobí smutný plačící lev. V rohu náměstí je Mausoleum hrdinů a mučedníků Mausoleo de los Heroes y Martires, které je jedním z mnoha památníků připomínajících konflikt mezi zastánci diktátora Somozy a nakonec vítěznými Sandinisty. V okolí hlavního náměstí je asi šest dalších kostelů lišících se jak vnitřním uspořádáním, tak hlavně venkovními fasádami.
Celkově Leon působí klidným až znuděným dojmem. Nikdo nikam nespěchá, lidí u stánků s občerstvením a v kavárnách je pořád dost. Velmi nás překvapilo, jak málo je zde turistů. Za tři dny strávené ve městě a okolí jsme potkali jen pět cizinců (tedy těch, které jsme od místních rozeznali). Ubytování v Leonu je dostupné ve všech cenových kategoriích. My bydleli v příjemném hotýlku Casa Ivana za 120 cordob.
Bahenní sopky
Po důkladné prohlídce Leonu jsme se vydali také prozkoumat jeho okolí. První výlet jsme podnikli do městečka San Jacinto (35 km od Leonu velmi špatnou cestou, kterou jsme do Leonu přijeli – 10 cordob). U něj je plošina plná bublajících bahenních sopeček jménem Los Hervideros de San Jacinto.
Cestou od místa, kde nás autobusák vyhodil, si nás odchytl páreček malých školou povinných dětí, které se nám vnutily za průvodce plošinou. Když jsme se jich zeptali, co za svou službu budou chtít, pokrčily rameny: „Co dáš“. Nakonec se spokojily s 10 cordobami. Plošina byla plná malých jezírek, kde bublalo bahno různých teplot a barev. Byli jsme poučení, že červené bahno pomáhá tlumit bolest po komářím štípnutí. Celá plošina byla protkána cestičkami, některé ale byly po došlápnutí pěkně měkké, a tak jsme byli dětmi vedeni jen některými a za občasných výkřiků „tierra peligra!“ (nebezpečná země). Naštěstí jsme nešlápli tam, kam jsme neměli, a zdraví z plošiny odešli.
Starý Leon
Vrátili jsme se zpět do Leonu. Na autobusovém nádraží jsme ladně naskočili do autobusu směr městečko La Paz Centrum (10 cordob). To byla přestupní stanice na další pamětihodnost, kterou jsme se rozhodli navštívit – Leon Viejo. Z La Pazu se ještě jede 15 km po zámkové dlažbě (!!) do městečka Puerto Momotombo. Domníváme se, že tato cesta byla vystavěna z grantu UNESCO programu World Heritage Site, kam Leon Viejo patří.
Místo, kde je archeologický park, je vzdáleno kilometr od konečné autobusu. Vstupné do areálu UNESCO je 35 cordob, ale obsahuje rovněž španělsky mluvícího průvodce. Naštěstí jsou u všech budov, ze kterých se dochovaly jen základy, tabule s anglickými popisky, kde se návštěvník dozví, k čemu stavba sloužila a kdo ji používal.
Zbytky budov byly objeveny při systematickém pátrání až v roce 1967. Na hlavním náměstí je nyní postaven pomník zakladateli města, později popravenému kvůli zradě na králi. Cordoba je zde i pohřben. Jeho bezhlavé ostatky, spolu s dalšími 21 španělskými občany města, jsou uloženy v truhlici pod pomníkem. Středem středověkého města vede široká ulice, na jejímž druhém konci je pro změnu památník zdejším původním odbojným obyvatelům, kteří byli často za rebelie odsuzováni španělskými kolonisty k trestu smrti prováděným obzvlášť krutým způsobem – roztrháním hladovými psy.
S přáním, aby si místní potulní psi nevzpomněli na dovednosti svých předků, se rychle přesunujeme na autobus zpátky do hotelu. Zítra nás čeká přesun do dalšího místa, které chceme navštívit. Nazývá se Granada.
Orientační ceny
1USD = cca 18 cordob
Ubytování -120cordob na severu země
400 cordob na jihu Nikaraguy
Autobus 1 hodina jízdy 10 cordob
Voda 1.5 litru 11 cordob
Limonáda 600 ml za 10 cordob
Pivo třetinka 12-15 cordob
Z Hondurasu do Nicaraguy přechodem Los Manos – hraniční formality 7 USD (5 turistická karta + 2 za práci celníka, zřejmě za otevření našich pasů, neboť ani razítko jsme nedostali).
Kyvadlový autobus mezi hranicí a prvním velkým městem Ocotal – 11 cordob.
Z Ocotalu do centra pohraniční provincie Esteli – 30 cordob.
Z Esteli na autobus. křižovatku San Isidro – 15 cordob.
Bus ze San Isidro do Leonu – 30 cordob.
Výlet z Leonu do městečka San Jacinto – 10 cordob.
Bahenní sopky Los Hervideros de San Jacinto – vstup 20 cordob.
Leon – městečko La Paz Centrum – 10 cordob.
Z La Pazu do Puerto Momotombo – 7 cordob.
Cestu autora střední a jižní Amerikou můžete sledovat na http://mikyman.blogspot.com
