Na sever se s lodí Polaris vydal americký novinář. Bohužel nedaleko Grónska zemřel z nejasných důvodů. Další kroky jeho expedice byly nešťastné.
HALL Charles Francis (* 1821, Rochester, New Hampshire, USA, † 8. 11. 1871 na lodi Polaris v Robesonově průlivu mezi Grónskem a Ellesmerovým ostrovem) – americký novinář a polární badatel
Odjezd lodi Polaris 29. července 1871 z newyorského přístavu se podobal národní slavnosti. Americká vláda vyhověla naléhání novináře Charlese Francise Halla a podpořila jím organizovanou plavbu k severnímu pólu. Vůdce výpravy prožil při hledání Franklinovy výpravy dva roky mezi Eskymáky na Baffinově ostrově (1860–62), probádal širokou oblast kolem Hudsonova zálivu a na Melvillově poloostrově (1864–69) a od zdejších obyvatel se učil žít v obtížných arktických podmínkách.
Smrt z rukou členů expedice?
Výhodné ledové poměry léta 1871 umožnily Polarisu poměrně rychlou plavbu ke Grónsku a koncem srpna se americká loď dostala až ke Kennedyho průlivu, který odděluje Grónsko od Ellesmerova ostrova. Pronikla do Lincolnova moře a zastavila se na 82° 11’ severní šířky (4. 9.). V této chvíli se Hall, který chtěl pokračovat v plavbě, střetl s opatrnickým kapitánem Budingtonem. Loď se obrátila k jihu a v jedné ze zátok, která dostala Hallovo jméno, musela přezimovat.
Hall se vydal v doprovodu eskymáckých přátel na saních k severu, na Beevordtův mys, kde zjistil, že zde není hledané volné polární moře. Připravil zprávu pro ministerstvo námořnictva a záhy po návratu náhle zemřel. Oficiální svědectví o Hallově smrti hovořila o mrtvici, ale mnohem častěji se uvažuje o možnosti, že byl otráven vlastními námořníky, kteří nechtěli pokračovat v plavbě na sever.
Tři týdny na ledové kře
Vedení výpravy se ujal kapitán Budington a po zdařilém přezimování jako by expedici opustilo štěstí. Plavba k severnímu pólu, kterou na několika člunech podnikl německý přírodovědec a lékař výpravy Emil Bessels, skončila nezdarem. Opatrný kapitán zamířil (12. 8. 1872) dále k jihu, ale Polaris neušla tragickému osudu. Znovu uvázla v ledu a v noci z 15. na 16. října 1872 ji v nastalé bouři poškodily kry.
Skupina devatenácti lidí, kterou vedl George Tyson, se zachytila na driftujících krách a s nejnutnějšími zásobami proplula více než tři tisíce kilometrů polárním mořem. Zimu přežívali na ledové kře ve sněhové chatrči i díky schopnostem eskymáckých průvodců Joe Ebierbinga a jeho ženy Hanny († 1876). Hladovějící a zimou strádající námořníky zachránila koncem dubna 1873 v Labradorském moři loď Tygřice pod velením kapitána Bartletta a dopravila ji o měsíc později na Newfoundland.
Čtrnáct členů posádky se zachránilo u pobřeží Grónska a 2. června 1873 se část vydala na člunech k jihu, kde ji po téměř třech týdnech (22. 6.) zachránila velrybářská loď. Ještě rok pak zůstal v polárních končinách dr. Bessels a s jedním ze společníků pokračoval ve výzkumu.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
