Cestovní medicína: Mýty a fakta

Infekčním patogenům jsme vystaveni celoživotně. Sterilní není žádné prostředí, ani na operačních sálech. Prevence snižuje naši expozici patogenům pod úroveň infekční dávky vyvolávající nemoc. Nejtěžší zdravotní problémy na cestách vznikají souhrou několika náhodných faktorů. Informovanost, disciplinovanost a zdravý rozum jsou přáteli cestovatele. Naopak ignorance, alibismus a lehkovážný přístup mohou mít fatální následky. Očkování je základem prevence na cesty, důležité jsou však i další metody ochrany zdraví na cestách.

Riziko těžkého úrazu na cestách je vyšší než pravděpodobnost závažné infekce. Na silnicích je nutné předvídat a používat bezpečnostní prvky. Pád z motorového skútru bez helmy i v nízké rychlosti může způsobit vážné poranění neslučitelné se životem. Ani opatrnost nepomůže, chybu může udělat druhý řidič.

Znalost metod prevence nestačí, důležité je jejich dodržení ve všech situacích a za všech podmínek, i při únavě, stresu, nebo ve spěchu. Kvalitní výbava lékárničky na cesty pomůže rychle zvládnout většinu problémů samoléčbou a současně se vyhnout místním nemocnicím, kde je často kvalitní léčba nereálná a navíc hrozí nákaza pacientů. Připravili jsme si pro vás odpovědi na nejčastější mýty a fakta v cestovní medicíně.

1. Když onemocním, místní lékaři mně vyléčí.

Úroveň rozvojové medicíny je často žalostná, není dostatek léků ani zdravotnického materiálu, v nemocnicích přístroje nemají nebo nefungují, neteče voda, nefunguje elektřina. Hlavní snahou cestovatele by mělo být vyhnout se za každou cenu místní zdravotní péči. Častokrát nefungující sterilizátory, opakované používání jednorázových pomůcek a mnoho dalších vážných prohřešků vedou k riziku smrtelných infekcí. Zárukou kvalitní péče nemusí být ani drahá soukromá nemocnice. Lékaři nezřídka léčí jen vnější projevy nemoci, nepátrají po příčinách, což může maskovat akutní potíže ale i způsobit cestovateli dlouhotrvající následky.

2. Místní repelent v exotických oblastech je účinnější než evropský.

Netestované repelenty nejasného složení a původu, s nečitelnou etiketou, po záruce, špatně skladované – to všechno je běžné v rozvojových zemích. Jejich aplikace na poranění, sluncem spálenou či nemocnou kůži může způsobit kožní komplikace až projevy intoxikace. Kvalitní polosyntetický repelent splňující normy EU může být nejen bezpečnější ale i účinnější než místní značky.

3. Proti vzteklině se nechám očkovat až kdyby mě pokousalo nějaké zvíře.

Vakcíny používané v rozvojových zemích jsou jen málokdy skladovány po celou dobu v požadovaných podmínkách. Navíc se někdy používají očkovací látky starší generace, které se již delší dobu v Evropě nepoužívají, a mohou mít vyšší výskyt nežádoucích účinků. Špína, časté výpadky elektrického proudu, nekvalitní distribuce a k tomu místy nedostatek vakcín mohou způsobit život ohrožující situaci.

• Od zapnutí klimatizace se virus chřipky dostane do celého letadla, autobusu či vlaku za pouhé 4 minuty.
• Infekčních patogenů nebezpečných člověku je kolem 1500, vakcíny máme k dispozici jen proti nevelkému počtu nemocí.
• Nejvíc zdravotních problémů vzniká v cizině první týden pobytu, dobrá příprava před odjezdem jim pomůže zabránit.

4. Na výskyt malárie se zeptám po příjezdu místních lidí.

Nejedná-li se o zdravotníka nebo jinou velmi dobře informovanou osobu, místní obyvatelé jsou v méně rozvinutých oblastech informování obecně o výskytu nemocí v jejich zemi velmi špatně a nelze se na ně spolehnout. Základní testovací otázkou může být, kolik lidí bydlí v jejich městě resp. vesnici. Většina z nich nebude schopna uvést ani přibližné číslo. Pokud nemají s danou nemocí zkušenost z vlastní rodiny nebo blízkého okolí, nebudou zřejmě o místních nemocech vůbec informování. Někde zase naopak považují za malárii každou horečku, i když je z jiného důvodu. Z toho potom vznikají mýty, že malárie není nebezpečná a je lehce léčitelná. Uvěřit tomu, může znamenat ohrožení života.

5. Jedu do ciziny jen na krátkou dobu, proto se nebudu chránit. Když onemocním, vyléčí mě doma zdarma.

Tento způsob myšlení nelze akceptovat. Importované infekce ohrožují populaci (kontakty nemocného cestovatele) u nás doma, navíc zbytečné zdravotní problémy stojí často nemalé finanční prostředky. Ty následně v zdravotnictví chybí, například na léčbu jiných těžkých nemocí, kterým předejít nelze, jako onkologické či neurologické diagnózy. Očkování a další způsoby osobní ochrany jsou projevem odpovědnosti vůči sobě, svému okolí i společnosti obecně.