106 dokumentů z více než čtyřiceti zemí světa. Taková je nabídka letošního 14. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který se uskuteční v Praze od 6. do 15. března a v průběhu března a dubna také v dalších 40 městech po celé republice.
A kam se tedy můžete s filmy Jednoho světa vydat?
Hlavní tematická kategorie nazvaná Protesty, nepokoje, revolta se odráží nejen na letošním vizuálu, ale i ve skladbě filmů. Řada z nich ukazuje průběh i pozadí protestů v arabských zemích a nabízí jedinečnou příležitost vidět nedávné události zpracované v kvalitních dokumentárních filmech, a ne jen ve formě televizních zpravodajských vstupů. Ve filmu s výmluvným názvem 18 dní v Egyptě jsou zachyceny z pohledu revolucionářů všechny dramatické fáze i radostné momenty spojené se svržením dlouholeté diktatury.
Dokument Bahrajnský výkřik do tmy je dramatickou chronologií protestů v Bahrajnu, od prvních demonstrací a policejního násilí, k přechodnému úspěchu, okupaci až po konečné potlačení revolty za pomoci saúdské intervence a násilné čistky. Hlavním tématem snímku je doprovodný jev arabského jara, tzv. „kontrarevoluce“, a techniky ovládání obyvatelstva ozbrojováním agentů, akty státního terorismu, manipulativními kampaněmi vedenými prostřednictvím médií a rozdělováním společnosti.
Snímek Nedáme se umlčet pak připomíná průběh nepokojů nejen v Egyptě a Tunisku, ale také Libanonu, kde demonstranti požadovali po své vládě především ukončení vleklých náboženských sporů mezi křesťany a muslimy.
Vedle řady dalších snímků o arabském jaru jsou ale v této kategorii zařazeny i filmy o soudobém stavu společnosti v zavedených demokraciích. Patří mezi ně i oscarový kandidát s názvem Když se kácí les. Režisér Marshall Curry v něm přináší osobní příběh amerického ekologického aktivisty Daniela McGowena, který se v rámci radikální organizace Earth Liberation Front podílel na případech žhářství na mnoha místech USA.
Ze Skotska až do Indie
Nejen nepokoji a revolucemi je živ letošní program Jednoho světa. V kategorii Takzvaná civilizace se představí filmy, které upozorňují na pokřivený vztah člověka k prostředí, v němž žije, a připomínají, že i když by měla být civilizace nejvyšším stupněm lidského vývoje, většina lidí se podle toho nechová a okolní přírodu neuváženými a bezohlednými zásahy nenávratně ničí. Tak jako např. americký miliardář Donald Trump, který se rozhodl před několika lety vybudovat nejluxusnější golfový resort na světě v jednom z posledních koutů divoké přírody ve Velké Británii na pobřežním pásu na severovýchodě Skotska nedaleko města Aberdeen. Poutavý a napínavě vystavěný snímek s přiléhavým názvem Lid vs. Donald Trump popisuje zoufalý boj skotských farmářů s alarmující mocí peněz.
Z drsné, ale krásné skotské přírody se rovnýma nohama můžeme přenést do střední Indie za hlavními postavami filmu Semena hořkosti. Jsou jimi chudí rolníci snažící se dostat z dluhové spirály, na níž mají hlavní podíl geneticky modifikovaná semena bavlny vyráběná americkou firmou Monsanto, která s přispěním Světové obchodní organizace zcela ovládla indický trh. Investigativní snímek o rizicích biotechnologií a moci nadnárodních firem získal na prestižním festivalu IDFA v Amsterdamu nejvyšší ocenění v kategorii ekologicky zaměřených filmů.
Afrika punková i fotogenetická
Jako každý rok i letos budou na festivalu představeny nové české filmy. Premiérově bude uveden snímek v Praze žijícího dokumentaristy amerického původu Keitha Jonese Punk v Africe, který se společně se scenáristou Deonem Maasem vypravil na černý kontinent zjistit, zda v Africe hudba opravdu nemůže sloužit zábavě, ale jen revoluci. Během podrobného mapování vývoje africké punkové scény se podíváme nejen do jihoafrického Durbanu, Johannesburgu či Kapského Města, ale pro někoho překvapivě i do Zimbabwe, Mosambiku a Keni.
Děj asi nejvíce „cestovatelsky“ zaměřeného snímku z letošního programu se odehrává na jihu východoafrické Etiopie, v povodí řeky Omo, kde žijí lidé kmene Mursi, jejichž ženy jsou pověstné vkládáním zdobených destiček do spodního rtu. Není proto žádným překvapením, že každý rok přijíždějí tyto domorodce s neobvyklými ozdobami obdivovat stovky západních turistů a fotografie Mursiů patří k žádaným úlovkům z dovolené, za jejichž pořízení jsou cestovatelé ochotni zaplatit. Jak vypadá, z pohledu kulturní antropologie nesmírně zajímavé, setkání mursijské ženy a nizozemské turistky můžete vidět ve filmu Ti druzí. Jestli vás snímek zaujal, můžete shlédnout i jeho trailer.
