Cestování do exotiky s dětmi? ANO či NE?

Podle zakladatele cestovatelského portálu HedvabnaStezka.cz Davida Gladiše se dá s dětmi cestovat kdykoliv, jen je tomu třeba cestu přizpůsobit. On sám se svými dětmi cestuje už od malička. Byl s nimi ve střední Americe, a to v Nikaragui, Kostarice či Panamě, na Srí Lance a v jihovýchodní Asii (Thajsko, Laos, Vietnam, Filipíny). „Když bylo nejstarší dceři rok, odjeli jsme na rok do jihovýchodní Asie. Mladší dcera se tam s námi vypravila v 8 týdnech a o rok později se v Nikaragui naučila chodit.“

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Cestování s dětmi je podle něj radost a zábava, ale představuje i určité oběti „Pokud chcete cestovat i v exotičtějších zemích světa, musíte kvůli zajištění bezpečí a omezení zdravotních rizik počítat s vyššími náklady, než kdybyste tam jeli bez dětí. A také cestování zabere mnohem více času, je potřeba si to prostě naplánovat jinak.“

Škola života

Podle Lucie Ernestové, která se svými syny podnikla dvě velké poznávací výpravy do jihovýchodní Asie a mnoho cest po Evropě, můžete s dětmi na cesty vyrazit když už máte pocit, že je to pro všechny větší zábava než stres. „Vezmeme-li v potaz, že dětský mozek se nejvíce rozvíjí v první fázi do tří let a celkově se většina rozvoje odehraje do šesti let, tak je každá nová zkušenost, každá změna prostředí příspěvkem do tvorby osobnosti dítěte. Děti si sice nepamatují tolik konkrétních zážitků, ale získávají jinou perspektivu vidění světa. Je hodně velký rozdíl, pokud svět od mala vnímáte jen ze svého středobodu domova anebo obletíte planetu a vidíte úplně jiné světy.“

Při cestování s dětmi je člověk zatížen zodpovědností za ně. V tom je to psychicky náročné a člověk si musí v sobě srovnat přínosy a opravdová rizika. „Taky nejsme zvyklí být tak intenzivně spolu a třecí plochy ve vypjatějších situacích vznikají víc, než kdy jindy. Kluky jsme na Raja Ampat vzali zcela záměrně. Chtěli jsme vyzkoušet, jak zvládneme žít v primitivním ráji. S pubertálními chlapci to nebylo vždy harmonické, ale proto jsme se sem právě jeli. Chtěli jsme se jako rodina víc vnímat a něco spolu prožít. Každý konflikt je příležitostí k nějaké sebereflexi a kroku dopředu. Je to o respektování vlastních nálad a obrušování hran svých očekávání a představ,“ míní Lucie Ernestová.

Samozřejmě cestování s dětmi s sebou nese vyšší rizika, než když se na cestu vydáváte sami. Lucie Enestová se při svých cestách uklidňuji myšlenkou, že tam kde žijí lidé, žijí i doktoři, kteří mají zkušenost s místními problémy. „I na Raja Ampatu Západní Papui byla anglicky mluvící doktorka vzdálená jen 40 min lodí. A kdyby bylo hodně zle, tak jsme byli schopni být do 24 hodin v Singapuru. Každopádně si musíte uvědomit fakt, že když se pro riziko rozhodujete sami, tak ho lépe zvládnete. Ale děti se pro naše nápady neodhodlávají tolik jako my, tak je tento moment jiný. Oni nám zcela důvěřují, takže je to mnohem horší, pokud my začneme panikařit.“

Nebo exotika není pro malé děti?

Autobusové přejezdy nebo banální přechod ulice jsou v exotických zemích většinou bojem o život i pro dospělé, ne tak pro děti. Navíc menší děti nejspíš ani nedokáží skutečně pochopit a docenit cestovatelský zážitek při pobytu v tropech. Exotiku si podle cestovatelky Petry Greifové najdete, kdekoli ji začnete hledat. Třeba i v Evropě. Sama se svým malým synem cestuje vlastním autem se stanem a vařením, protože to je pohodlné a levné.

„Cestujeme s batůžkem na dítě, abychom mohli na delší i vícedenní pochody v horách. A co si Péťa zamiloval? V Laponsku to byly výlety nekonečnými lesy, spaní v přírodě a ve srubech, trhání borůvek. Ve Švýcarsku jízdy panoramatickými vláčky a lanovkami, pasoucí se krávy pod bílými štíty hor a koupání v průzračných tůních ticinských řek. V Chorvatsku a severním Řecku pak moře, výlety lodí a horské vesničky s kočičkami a pejsky. V roce se podíval do kraje z Dináry, ve dvou k Klein Matterhornu, ve třech z Olympu. A letos v Tatrách už ťapal skoro sám. A zatím ho to moc baví.“

Je třeba pár let počkat

Specialista na cestovní medicínu MUDr. Rastislav Maďar je odborným garantem center Očkování a cestovní medicíny Avenier, vůči cestování do exotických destinací s dětmi do dvou let věku má také hned několik výhrad. „ Do 2 let věku dostatečně nefunguje významná část protilátkové imunity, proto ani nelze očkovat některé vakcíny. Navíc dlouhá cesta klimatizovaným dopravním prostředkem se suchým chladným vzduchem snižuje obranyschopnost dýchacích cest.“

I teplo, průjem nebo zvracení vedou dle jeho názoru u dítěte k nebezpečné dehydrataci velmi rychle. „Hygienu rukou či přípravy jídla místním personálem nijak neovlivníme, stejně jako neuhlídáme u dětí vkládání prstů a různých předmětů do pusy,“ podotkl Maďar.

Dítě není malý dospělý, co může být pro dospělé jen lehkou zdravotní banalitou, může být pro dítě otázkou života a smrti. „Intenzivní zdravotní péče je ve většině nemocnic rozvojových zemí naprosto neporovnatelná s její kvalitou (odbornou i přístrojovou) jako je tomu u nás,“ vysvětlil lékař.

A jaký máte názor vy? Cestujete s dětmi? Kam byste je třeba nikdy nevzali?