Osud Abú Bakra as-Sádik by vydal na román. V 18. století bylo podobných příběhů mnoho, ale tento se zachoval podrobně popsán.
ABÚ BAKR as-SÁDIK
(* asi 1790, snad Timbuktu, Mali, † po 1841) – africký otrok a cestovatel
Pocházel zřejmě z bájného Timbuktu, studoval na islámských školách ve svém rodišti, dále v Djenné (dnes Mali) a Kongu (nyní Côte d’Ivoire); jako asi třináctiletý ale roku 1804 upadl do zajetí Ašantů, kteří jej pak v Elmině (dnes v Ghaně) prodali britským otrokářům.
Otrokářská loď odvezla Abú Bakra na Jamajku, kde pak řadu let pracoval jako skladník. Díky křtu získal nové jméno (Edward Donellan) a po třiceti letech se dočkal propuštění.
Roku 1834 přesídlil do Anglie, kde v arabštině sepsal svůj životopis (jeho anglický překlad byl vydán v Journal of Royal Geographic Society roku 1836), v němž podrobně vylíčil poměry v oblasti středního Nigeru a upozornil na vysoký stupeň rozvoje tamní společnosti, dosud považované za barbarskou. Jeho jazyková výbava i znalosti byly nejlepším doporučením, aby provázel cestovatele J. Davidsona. Ten se roku 1836 rozhodl dojít z Maroka do Timbuktu napříč Saharou, ale na cestě byl zabit Berbery (jako první Evropan tuto cestu zdolal až Lenz v letech 1879–80). Donellan/Abú Bakr unikl a cestu dokončil, usadil se v Timbuktu (konvertoval zpět k islámu) a později v Djenné, kde je v roce 1841 naposledy zmiňován.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
