Češi pomohli tisícům domácností na severu Jižního Súdánu v boji s podvýživou

Podvýživa se přitom netýká pouze nedostatku obživy. Tým ČvT poskytl vesničanům odborná školení na téma osobní hygieny, díky kterým si o polovinu více lidí osvojilo správné hygienické návyky. Ty jsou klíčové například pro předcházení průjmovým onemocněním, která jsou jednou z příčin podvýživy u dětí. Místní ženy se naučily kvalitnější výživě svých dětí a o čtvrtinu více jich nyní své novorozence kojí. Lidé se také naučili používat nové zemědělské techniky a zpestřili si jídelníček o nové plodiny. 70 % zapojených domácností začalo pěstovat minimálně dvě nutričně bohaté plodiny, jako je rigila, kapusta kadeřavá známá jako kale a ibiškovec jedlý neboli okra. ČvT podpořil také lokální obchod a tržní ekonomiku, aby místní obyvatelé měli přístup k nástrojům a kvalitnímu osivu.

Jižní Súdán již dlouhodobě sužuje vleklá humanitární krize způsobená etnickými konflikty a ekonomickou krizí. Podle OSN v současnosti v Jižním Súdánu potřebuje pomoc 6,1 milionu lidí, tedy každý druhý obyvatel země. „Zahájení naší pomoci v zemi předcházel důkladný průzkum potřeb, kdy jsme se snažili zmapovat nejpalčivější problémy, se kterými se místní lidé potýkají. V Severním Bahr el-Ghazalu na severu země žije podle statistik až 76 % populace pod hranicí chudoby. V této oblasti jsme se proto zaměřili na komplexní boj s podvýživou,“ popisuje situaci Hana Vitnerová, koordinátorka programů ČvT v Jižním Súdánu.

„Podvýživa není způsobena pouze nedostatkem jídla, ale celou řadou dalších důležitých faktorů, jako je skladba pěstovaných plodin, zemědělské postupy, hygienické návyky, vzdělání nebo přístup ke zdravotní péči. Od začátku jsme pracovali v chudých venkovských oblastech, kde žijí nejzranitelnější lidé, kteří naši pomoc potřebují nejvíce. Nyní, po více než dvou letech práce, vidíme pozitivní výsledky a výrazný posun v přístupu místních lidí. Například hygienické návyky se zlepšily o 50 %, což považujeme opravdu za úspěch,“ dodává.

1 600 rodin zlepšilo své hygienické a stravovací návyky

„Naučila jsem se spoustu nových věcí. Například jak správně nakojit moje miminko, jakým způsobem si kvalitně mýt ruce v nově postavené umývárně, nebo jak připravit vlastní rehydratační roztok ze soli, cukru a čisté vody na léčbu průjmu mých dětí,“ říká 32 letá Ahok Tong Yel z vesnice Mathiang, která se spolu s dalšími ženami ze své komunity zúčastnila školení správných hygienických návyků a ukázek vaření. Cílem je naučit místní lidi důležitosti správné osobní hygieny a jejího vlivu na lidské zdraví a podvýživu. „Dnes se díky tomu dokážu lépe postarat o svou rodinu,“ dodává.

1 000 domácností se naučilo novým zemědělským a pasteveckým metodám

Téměř 50 letý Bol Kuot Atem z vesnice Gori dostal pluh na orbu s oslem. „Díky školení, kde jsem se naučil orat s pluhem, nyní dokážu obdělat naše pole mnohem snadněji a rychleji. Celé naší rodině to ulehčilo spoustu práce. Navíc jsem to naučil i své dva sousedy,“ pochvaluje si zemědělec. „Moc rád bych rozšířil své hospodářství a naučil více sousedů, jak správně pracovat s pluhem,“ dodává.

300 rybářů dostalo nové rybářské vybavení a odborná školení

„Dříve jsem chytal ryby do jednoduchých pastí, které jsem si vyrobil. Lidé z Člověka v tísni nám ale věnovali kvalitnější vybavení a naučili nás novým rybářským technikám. Díky tomu teď nachytám více ryb, takže mám víc peněz pro rodinu,“ popisuje Ater Ater Ater své zkušenosti s rybářským školením. „Některé organizace pouze rozdají lidem nástroje a odejdou. Člověk v tísni nás ale navíc naučil jak plést sítě, navazovat správně háčky nebo uchovávat ryby,“ dodává. Kromě toho se v rámci projektu představily nové plodiny ve 25 modelových zahradách a 1600 domácností se naučilo lepší péči o zvířata. 70 pracovníků veterinární správy bylo vyškoleno, aby mohli poskytovat odbornou podporu ve svých obvodech.

500 rodin získalo obživu při budování místní infrastruktury a protipovodňových hrází

„Rozhodli jsme se zbudovat příjezdovou silnici do naší obce, protože jsme v Kak Luolu již dlouho potřebovali lepší přístup ke zdravotním zařízením a obchodům,“ popisuje Mathiang Mathiang Marach motivaci místních lidí. „Díky programu Cash for assets od Člověka v tísni jsme se konečně mohli pustit do práce, z čehož bude mít prospěch celá naše komunita. Peníze za práci nám navíc pomohou přečkat těžké letní období, kdy je u nás půda nejméně úrodná“ dodává.  Hráze pak v období dešťů poslouží jako zábrana proti povodním, které každoročně ohrožují pole, jež jsou hlavním zdrojem potravin většiny obyvatel Bahr el Ghazalu.

8 obchodů nyní spolupracuje s trhem v hlavním městě a dokáže zajistit zboží pro místní komunity

„Rok 2016 byl pro obchod velmi špatný. A to ze dvou hlavních důvodů. Za prvé kvůli ekonomické krizi a s ní související devalvaci naší měny. Za druhé kvůli bezpečnostní situaci a komplikacím s dodávkami zboží. Jestliže v březnu stál 50 kg pytel cukru 1 400 jihosúdánských liber (pozn. 1 400 SSD = 483 Kč), tak dnes za něj dáte i 4 000 liber (pozn. 1 380 Kč). I když se lidem podařilo sehnat dost peněz, aby za cukr zaplatili, pro nás byl problém zboží dostat ze Súdánu či Ugandy k nám do obchodu,“ vysvětluje těžkou situaci 32 letý obchodník Marko Tong Tong z okresu Aweil. „Díky kampani Člověka v tísni, který věnoval lidem poukázky na zboží v místních obchodech, se mi podařilo lépe propojit s místní komunitou. Lidé teď vědí, že jsem jim se svým obchodem k dispozici a že si u mě mohou nakoupit, co v danou chvíli opravdu potřebují,“ dodává.

Člověk v tísni v Jižním Súdánu

ČvT začal v Jižním Súdánu pracovat již v roce 2012, kdy se soustředil především na zajišťování zdravotní péče a základních zdrojů obživy vnitřním uprchlíkům v okolí hlavního města Džuba a ve státě Severní Bahr el-Ghazal. Od roku 2013 se pak zaměřil na boj s podvýživou a zvyšování odolnosti nejchudších obyvatel. „Právě jsme ukončili velmi úspěšný program zaměřený na udržitelné zemědělství a lepší výživu obyvatel Jižního Súdánu. Z důvodu zhoršení politické a bezpečnostní situace v zemi jsme se rozhodli přehodnotit náš strategický přístup. Humanitární situace v zemi je kvůli pokračujícímu násilí a stále rozšířenějšímu vysidlování místních obyvatel velmi špatná. Zaměříme se proto na potřeby těch nejzranitelnějších obyvatel,“ říká Richard Walker, regionální ředitel ČvT pro Afriku. „Další kroky připravujeme společně s partnery z Alliance2015. A pokud to bezpečnostní situace dovolí, tak začneme s novým programem během nadcházejícího roku,“ dodává.