„Když jsme šli v zimě spát, v jedné části místnosti jsme rozdělali oheň a přikryli se teplou dekou,” říká 71letý Bhakta Bahadur Praja. Od té doby, co se jeho jediná dcera provdala, žije sám. Míval dům ve vesnici Dumkin, která se nachází v oblasti Chitwan, asi tři hodiny jízdy autem do kopce po nezpevněné cestě. V roce 2015 byl dům zničen při zemětřesení.
Bhakta neměl prostředky na stavbu nového domu, a tak mu nezbylo nic jiného než téměř sedm měsíců žít spolu se svými ovcemi v provizorních přístřešcích. Nakonec si postavil chatu z bambusu, dřeva a juty, aby mohl opět žít alespoň v trochu vyhovujících podmínkách.
Prohlédněte si všechny fotografie k článku…
Zemětřesení, které v dubnu 2015 zasáhlo Nepál, způsobilo rozsáhlé škody a zničilo miliony domů v celé zemi. Ještě tři roky po neštěstí někteří lidé nedokázali obnovit svá obydlí. Důvodem je nedostatek technické podpory, kvalifikovaných lidských zdrojů, omezený přístup k stavebním materiálům, vzrůstající náklady na dopravu a neschopnost místních obyvatel dodržet vládní předpisy týkající se stavby nových domů.
Zajištění materiálů i pomocné síly na stavbu pro nejchudší Nepálce
S těmito problémy se v Nepálu snaží pomáhat Člověk v tísni (ČvT), který zahájil program Hamro Ghar, Ve spolupráci s partnery konsorcia PHASE Nepal, Scott Wilson Nepal a Build Change, poskytuje ČvT podporu Národnímu úřadu pro rekonstrukci (Nepal Reconstruction Authority NRA), který byl zřízen po zemětřesení, a jehož úkolem je kontrolovat průběh kompletních rekonstrukcí domů až do roku 2020. Projekt se stará o zajištění kvalifikovaných lidských zdrojů, technickou podporu, stavební nářadí a materiál, dotace služeb v oblasti dopravy do odlehlých oblastí a pomoc při podání žádostí o dotaci na stavbu domu. Cílem je urychlit proces rekonstrukce a postarat se tak o všechny, kteří to potřebují.
„Řekli mi, že je to můj dům a měl bych vidět, jak se staví. Řekl jsem jim, ať to udělají podle svého,” říká Bhakta Bahadur se smíchem. Ukazuje směrem ke svému novému domovu a dodává: „Budu teď mít oddělenou kuchyň a ložnici.” Dříve pracoval jako zedník a tesař, dnes si Bhakta vydělává na živobytí pěstováním kukuřice, prosa, neloupané rýže a hořčice a také chovem koz na své farmě.
Krija Hyoju z ČvT vysvětluje, jak probíhá výběr těch, kteří žádají o dotaci: „Přednostně vybíráme například osoby s fyzickým postižením nebo nulovými finančními možnostmi na stavbu nového domu. Dalším kritériem pro výběr je také sociální situace.”
Nejširší nabídku průvodců a map Nepálu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Evakuace obyvatel z nebezpečných oblastí
V Nepálu je stále velký počet domácností, které potřebují pomoc s obnovou svých domů. Z 32 oblastí zasažených zemětřesením označil NRA celkem 18 505 domácností jako velmi zranitelných. Některé rodiny navíc musely místa, kde žily zcela opustit. Následkem zemětřesení došlo k narušení kopce a sesuvům půdy v oblasti Hepchek, což ohrozilo osídlenou oblast. NRA prohlásil tuto oblast za nebezpečnou a následovala evakuace místních obyvatel. Tito lidé ale nemají žádnou půdu, ani nárok na státní dotace.
S tím se snaží pomoci další program ČvT s názvem Trvalá řešení, díky kterému se již z Hepcheku přistěhovalo 7 domácností do vesnice Dumkin, kde si mohou postavit nové domovy. Rodiny získaly 200 000 NPR (zhruba 40 000 Kč) na koupi pozemku. „Koupili jsme bezpečný pozemek pro stavbu našeho domova, ale museli jsme koupit také vodu a kamení a na to jsme spotřebovali celou dotaci, takže teď nemáme už žádné peníze na dostavbu domu,” říká smutně Hom Bahadur Chepang.
Domy musí být odolné proti dalším zemětřesením
Poté, co se projektový tým Hamro Ghar dozvěděl o situaci ve vesnici, přijel tam a dodal zkušeného zedníka, zařídil dopravu stavebního materiálu, poskytl sociálně-technickou podporu a dozor na stavbě. Členové komunity si při stavbě nových domovů vzájemně pomáhali. Krija Hyoju z ČvT říká, že hlavním cílem projektu je zajistit pomoc všem zranitelným obyvatelům, aby byli schopni postavit domy odolné vůči dalším případným zemětřesením. Důležitá je také informovanost a znalost místních lidí.
„Výhoda tohoto nového místa je, že máme nyní v dostupné vzdálenosti školu i nemocnici. Jenže i když teď stavíme domy odolné proti zemětřesení, dotace, kterou jsme získali, nestačí na koupi půdy, kterou bychom mohli obdělávat. Musíme tedy shánět jinou práci,” říká Hom Bahadur Chepang. „Nemůžeme se každý den vracet, jen abychom farmařili v místě našich bývalých domovů. Je to příliš daleko a půda tam není v období monzunových dešťů bezpečná,” dodává.
