Bruno Baumann: Reinhold Messner největších světových pouští

Nicméně Bruno Baumann žije nejen samostatným dobrodružstvím. Dokázal svá dobrodružství živě sdílet ve svých knihách, filmech a přednáškách. Je to skvělý vypravěč. Jeho schopnost proplétat osobní zkušenost s historickými daty ve vyprávění plném napětí a hlubokých emocí mu získala uznání nejen čtenářů, ale i filmových literárních kritiků. Patří mezi nepočetný typ lidí, jež mají srdce chlapce, povahu dobrodruha a duši básníka.

Hedbávná stezka – Legendární minulost a současnost

Touha po odkrytí mýtu Hedvábné stezky přerostla v celoživotní Baumannův projekt. Dobrodružství Hedvábné stezky může být prožito mnoha různými způsoby. Niterné emoce vyvolá pohled na oceán písku pouště Taklamakan, kdy se karavana zastaví před „pouštními Pompejemi„, která jsou zahalena starověkým tajemstvím. Podobné pocity lze prožít na jedné z tržnic ve vzdálených oázách, které jsou orientální směsí starých umění, vzduchem vířících zvuků a vůní. V jeskyních vytesaných do skály na úpatí pohoří Ťan Šan naleznete malby vyprávějící příběh Hedvábné stezky.

Ani dnes není Hedvábná stezka jen nostalgickou minulostí. Již jistou dobu se rýsují jasné kontury vize nové Hedvábné stezky, moderního spojení mezi východem a západem, z Evropy do Číny. Tato vize podněcuje představivost nejen básníků, jako je Čingiz Ajtmatov, ale i mnohých politiků, kteří věří v její velký ekonomický potenciál. Avšak výměna omezena pouze na tu obchodní není dostačující pro znovuoživení funkce staré Hedvábné stezky, která svedla národy různých kultur dohromady. Památka Hedvábné stezky nás učí velice důležité věci, kterou je dialog. Ten musí probíhat na mnohem širší základně a pronikat hlouběji.

Nejširší nabídku průvodců a map (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Království mezi nebem a zemí

Jak je psáno ve starém indickém skriptu: „Sto božských let by nestačilo k popsání všech divů a slávy Himáčalu„. Jistě jste již alespoň jednou z nížin zahlédli masivní Himálaj, zvedající se z údolní mlhy, majestátní, čistý a jasný, sahající vysoko do nebe, a pochopili jste, proč Indové vzhlíží k vrcholkům hor s úctou a spojují je více s nebem, než se zemí. Uctívají je jako sídlo svých bohů. Tam někde vyvěrají prameny svatých řek Indu, Gangy a Brahmaputry sa životodárnou vodou, na které jsou závislé miliony lidí.

V době, kdy geografické okolnosti, etnická jednotnost a překonání tradic vymezují dnešní společnost, vzniká celá řada malých himálajských království: Bhútán, Sikim, Ladak, Zanskar, Mustang a Guge. Některé z nich přežily mnohá staletí a uchovaly si svou nezávislost až do minulého století, v případě království Bhútán dokonce až dodnes. Tito všichni mají jedno společné, jsou dědici indického buddhismu, který se rozšířil různými cestami napříč  celým Himálajem, zapůsobil na něj a poskytl podnět ke kulturnímu rozvoji.

Bruno Baumann prochází starými cestami nejvýše položenou pěší zónou světa, podél starodávné solné trasy přes Mustang,přes průsmyk Nangpa La, cestou šerpů, z Tibetu do Nepálu, skrz himálajský „Grand Canyon“ Himaláje do Guge. Navštěvuje kláštery a slavnosti v Ladaku, objevuje Bhútan, kde ochrana přírody a kultury jsou prvořadou záležitostí a kde se životní standard neměří podle hrubého národního produktu, ale podle národního štěstí. Během svého cestování po nepálském „divokého západu“ se stává svědkem živoucího šamanismu, v Mustangu patří k prvním cizincům, kteří jsou po znovuotevření země uvítáni samotným králem v jeho paláci v tajemném městečku Lo Manthang. V období rozkvetlých rododendronů v Bhútánu se vydá až k patě posvátné hory Džomolhari.