Mnozí o tom sní – zažít karneval v Brazílii! Já se ocitla krátce před karnevalem na severovýchodě Brazílie, kde se mísí původní indiánští obyvatelé s Portugalci a Afričany, které Portugalci přivezli do země jako otroky. Tak jako je diverzifikované a přitom zajímavě propojené obyvatelstvo Brazílie, jsou odlišné i podobné její jednotlivé státy, kterých je celkem 27.
Brazilský karneval – čas nákupů, jídla a pití
Martina Doležalová
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Prohlédněte si další fotograrafie k článku…
Barevný severovýchod
Sever je více tradiční a barevný než po-evropštělý, západně působící jih (jmenovitě stát Paraná) a ten je zas trochu jiný než slavné Rio. Podobně je tomu tudíž i s karnevalem, co oblast, to odlišnost – zejména v hudbě a tanci: pro Rio de Janiero, São Paulo a Vitória je to proslulá samba, pro severovýchodní stát Alagoas (jmenovitě město Maceió) je to frevo, pro stát Pernambuco (zejména města Recife a Olinda) je to maracatu (resp. maracatu nação).
To, co si na severu a severovýchodě okamžitě zamilujete, jsou barvy: São Paulo nebo například Cascavel ve státě Paraná na evropsky působícím jihu jsou oproti severu šedivé, unylé oblasti, kam se lidé přesouvají kvůli vzdělání a práci. V Cascavel dokonce ani karneval nemá vybudovanou tradici.
Domy na severu a severovýchodě jsou modré, červené, žluté a oranžové – nádhernou, typickou ukázkou této barevné architektury je historické městečko Marechal Deodoro, pojmenované po prvním brazilském prezidentovi. Všude můžete obdivovat pouliční umění, graffiti, nemám na mysli taggy, myslím skutečné umění! I k psaní inzerátů na domy, polo-rozbité zdi a sloupy se tu používají barvy – žádné plakáty nejsou potřeba, stačí namalovat to, co chcete říct, později to můžete přemalovat.
Barvy se ještě znásobí v čase karnevalu. V supermarketech (na severu a severovýchodě jsou ceny podobné jako v ČR, zatímco na jihu, v Riu a São Paulu jsou až třikrát vyšší, dle turistických lokalit) se na policích s jídly objeví barevné škrabošky, všude visí barevné fáborky a na domech tvoří dekoraci divadelní masky z papíru a textilií. Lidé v průvodech nosí barevné oblečení (nezřídka i speciální tílka a trička pro konkrétní průvod daného města či čtvrti), někdy i masky (třeba ta z Výkřiku je hodně oblíbená) a kostýmy (hlavně v oblastech, které žijí sambou, protože každá sambová škola má svou edici kostýmů pro daný karneval) a kluci se rádi převlékají za holky (Brazílie je sice silně katolická – i když v poslední době stále více narůstá popularita spiritismu – ale homosexualita je zcela běžná) – a s oblibou si na sebe berou bikiny.
Průvody, tanec a sambové školy
Zatímco v Maceió průvody prochází v daných časech danými místy (veškerý program se dá najít na internetu) s hlavním vozem, na kterém stojí hudebníci (pokud zrovna nejsou k dispozici nebo už jsou příliš opilí, vystřídá je hlasitý reproduktor) v rytmu tance frevo, v São Paulu či v Riu je to tradiční samba, která zní ulicemi.
Přestože je původ samby zakořeněný v africké kmenové kultuře, ve formě, kterou známe dnes díky slavným favelas (chudinským čtvrtím v Riu, kam se mnozí potomci někdejších otroků postupně přesunuli – první favela se objevila na sklonku 19. století, když vojáci po Guerra de Canudoszačali tyto čtvrti zakládat, aby sami měli kde žít) se zrodila právě v Riu, ve zdejších slumech, které se rozkládají na kopcích v blízkosti čtvrtí boháčů. Nejvýznamnější školy samby pocházejí právě odsud a fanoušci jednotlivých škol si kupují přes internet dlouho před konáním karnevalu kostýmy, v nichž se pak můžou přidat do nejslavnějších přehlídek na Sambódromo. Pokud si nechcete užít svou cca hodinku slávy v přehlídkovém průvodu, kdy platíte pouze za kostým, jehož cena se odlišuje dle tematiky školy (každá škola v rámci přehlídky svými kostýmy, tancem a performancemi vypráví určitý příběh, ať už jde o mýtus, historickou událost nebo názor na sociální, environmentální či mezinárodní otázky) a konkrétní role, kterou budete mít, ale chcete se raději na veškerou tu parádu dívat, můžete si (opět přes internet) zakoupit lístky na konkrétní večer a show sledovat coby divák. Pokud nechcete do průvodů investovat ani korunu, stačí vám podívat se na hlavní stránku festivalu a zjistit si, kudy ve městě a ve kterých časech budou procházet otevřené průvody, tzv. blocos, a prostě se přidat. Nebo si zjistit, kdy mají sambové školy zkoušky před vlastní vystoupením a zajít se na ně podívat do favelas – pokud „to máte rádi horké“: netřeba zde rozebírat kriminalitu, přestřelky mezi gangy a gangy a policií a podobně, které se se slumy neodmyslitelně pojí. Pokud máte srdce i mysl otevřené a trochu štěstí k tomu, pravděpodobně tu načerpáte neuvěřitelnou energii a budete mít nač vzpomínat.
| Rio de Janeiro, v překladu „Lednová řeka“, bylo založeno kolonisty z Portugalska v roce 1565. Po São Paulu je druhým největším brazilským městem a v letech 1763–1960 bylo hlavním městem. V dnešní době patří díky svým karnevalům, plážím, soše Krista Spasitele a Cukrové homoli mezi nejnavštěvovanější místa jižní polokoule. Přinášíme tipy, jak si vychutnat Rio a jeho autentičnost. |
Každá čtvrť v Riu má svůj bloco. Dnes je jich v Riu více než 300 a každý rok se toto číslo zvyšuje – není se čemu divit, karneval v Riu (jehož počátky sahají do první půle 17. století, k řecké mytologii a bohu Dionýsovi, a jehož první oficiální ročník se odehrál v roce 1723) je největším na světě a každý den se v jeho průběhu objeví v ulicích na dva miliony lidí. Každá pouliční párty má své místo a pro čas průvodu (alespoň těch větších) jsou silnice pro auta uzavřeny. Průvody začínají již v lednu, i když samotný festival je zahájen až před velikonočním půstem. Pro blocos si jejich organizátoři obvykle sami vybírají doprovodnou hudbu a v kapele, je-li přítomna, nechybí bicí a dechy.
Podobně jako Rio i São Paulo má několik sambových škol s tradicí, která se pojí s emigrací, třídním aktivismem či třeba fotbalovými týmy – školy jako Gavioes da Fiel nebo Mancha Verde začínaly jako cheerleadeři povzbuzující fanoušky a hráče během zápasů na stadionech São Paulo.
Sambódromo – pastva pro oči
Není nad to vidět a zažít parádu alegorických vozů (se sochami ze dřeva, plastu, polystyrenu a dalších materiálů) a nádherných show v čele s “madrinha da bateria” (kmotrou baterie, která bývá ohromně sexy) a držiteli vlajky školy (mestres-sala), jejichž výkon je pečlivě pozorován a hodnocen rozhodčími jednotlivých škol, na Sambódromo, ať už v Riu nebo São Paulu. A samozřejmě, tyto organizované show jsou mnohem bezpečnější než běžné průvody ve městě, kde jste v davu a lehce přiopilí ideální pastvou pro kapsáře a zloděje vytrhávající kabelky z rukou.
V Riu nesmí vozy v současné době překročit 8 metrů a 50 cm šíře a 9 m a 80 cm výšky. Některé školy, mají vždy na voze svůj symbol – bez ohledu na aktuální tematiku přehlídky: Portela například má na voze vždy svého orla. Vozy již nesmí být poháněny stroji, aby se předešlo požárům, takže jsou posouvány lidmi – je to pro ně velká čest a zodpovědnost.
| Jakožto pátá největší země světa má Brazílie rozmanitou gastronomii, která vznikla kombinací evropské, africké a indiánské kuchyně. Představuje bohatou mozaiku chutí a vůní celého světa, moderního, ale i toho tradičního. |
Pokud si chcete užít bezpečný běžný průvod, doporučuji právě Maceió nebo jiná menší města, která nejsou tak turisticky přesycená právě v čase karnevalu, kdy navíc ceny za ubytování i v restauracích stoupají do nehorázných výšin – nemluvě o tom, jak jsou supermarkety ve čtvrtek a pátek před karnevalem přeplněné, horší jak o českých Vánocích!
Hlavní karnevalové přehlídky v Riu se konají v neděli a v pondělí, tedy po pátečních a sobotních přehlídkách v São Paulu. Přehlídky probíhají přes noc (začínají kolem deváté večer) a končí kolem páté hodiny ráno, ale letos se v Riu v důsledku silných dešťů trochu zpozdily.
Nejširší nabídku průvodců a map Bazílie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Realita provázející karneval
V Maceió sice nemají Sambódromo, ale ulicemi zní přes den – a hlavně v noci – hlasitá hudba, s těžkými beaty a basy, jež rezonují vzduchem, takže ruší váš spánek i při použití ušních špuntů (nemluvě o tom, že se zdá, že postel pod vámi pohybuje v rytmu úderů). Každý chce prostě popíjet a slavit, takže se hudba nese z domů, aut, z pláží… není úniku…
“Cariocas”, obyvatelé Ria, a “Paulistanos”, občané São Paulo, prožívají neskutečné emoce, když sledují svou oblíbenou školu, ať už na Sambódromo nebo doma u televizních obrazovek. Při vyhlašování výherců přehlídek se celé rodiny shlukují před televizí, aby do poslední vteřiny fandily svým favoritům, a vyhlašování samotné je provázeno řadou emocí.
Výroba kostýmů a plánování cca hodinové přehlídky (max. smí show jedné školy trvat hodinu a dvacet minut v Riu, v São Paulu max. hodinu a pět minut) s velmi přísnými a přesnými pravidly (za každou drobnou nepřesnost jsou strhávány body) je pro každou školu celoroční akcí, kterou provázejí silné disputace – už jen výběr skladatele doprovodné písně, textaře a zpěváka vyvolává velké emoce a dohady, protože „za všechno jsou body“. Často se říká, že obyvatelé školního slumu nemusí mít po celý rok práci nebo jídlo, ale ujistí se, že mají peníze na svůj karnevalový kostým.
Pokud se na karneval v budoucnu chystáte a chcete za každou cenu Rio, připravte se materiálně (ceny jsou opravdu přemrštěné, nezřídka v době karnevalu zaplatíte v Riu padesát euro za postel v osmi-lůžkovém hostelovém pokoji, kde je stará klimatizace a špatná sprcha) i psychicky: kromě turistů ze všech brazilských států Rio přijímá v čase karnevalu až na 500 000 zahraničních návštěvníků!
