Přilétám do Recife před třetí hodinou ranní. Přilétám do neznámého spícího města, kde není z taxíku vidět ani živáčka a snažím se nemyslet na to, že se o městu traduje, že patří k jedněm z nejnebezpečnějších v Brazílii. Druhý den jako bych se probudila na úplně jiném místě; druhý a mnohem silnější dojem z Recife a blízko ležícího historického města Olindy ve mně navždy zanechal karnevalový rej masek a nekončící několikadenní party ve starých oprýskaných ulicích obou měst.
Recife občas neprávem zůstává ve stínu známějších měst jako Rio de Janeiro, Salvador a São Paulo. Počtem obyvatel patří do desítky největších v Brazílii a díky své poloze na pobřeží, prudkému rozvoji v posledních desetiletích i velkému počtu migrantů z vnitrozemí je hlavním centrem brazilského severovýchodu. Zatímco vyhlášený karneval v Riu de Janeiru je spojen se sambou, v Salvadoru uslyšíte hlavně hudební styl axé, tak Recife je proslulé frenetickým tancem frevo, který se tančí v barevných kostýmech s pestrobarevnými deštníčky v rukou.
Taneční šílenství
Několikrát jsem se v davu pokoušela naučit se alespoň několik kroků tohoto všudypřítomného tance, vždy marně. Končetinami tanečníci hýbou ve třicetistupňovém vedru tak rychle, že je skoro nemohu ani pohledem zachytit. Ostatně název tance a hudebního doprovodu vznikl jako přesmyčka slova ferver, vařit se. Samotná rychlá hudba má přitom o něco delší tradici než stoletý tanec. Ale karneval v Recife není jen frevo Uslyšíte maracatu, forró, caboclinho i sambu. V podvečer ožije desítka hudebních pódií rozesetá po starém Recife a na každém z nich můžete vidět jinou show. Sjíždí se sem hvězdy brazilské hudby. Zadarmo tak můžete vidět třeba i Caetana Velosa, Lenine či Nação Zumbi.
Nejširší nabídku průvodců a map Bazílie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Ranní kohout a Noc tichých bubnů
Tyto velké koncerty se odehrávají ve středobodu města zvaném Marco Zero. Celým centrem prochází zahajovací průvod Galo de madrugada (Ranní kohout), který je považován za největší karnevalový průvod na světě a účastní se ho až milión různě převlečených a ozdobených lidí v maskách. O typickém mísení různých vlivů v brazilské kultuře a náboženském synkretismu, který je zde cítit na každém kroku, svědčí pondělní Noite dos Tambores Silenciosos (Noc tichých bubnů), kdy se v úzké uličce soustředí nejlepší skupiny maracatu se svými hudebníky a nastrojenými tanečníky, kteří vyhráli soutěžní klání, a jdou se poklonit králi a královně. Tento rituál se odehrává v místech, kudy procházeli otroci, právě přivezení na práci na plantážích s cukrovou třtinou.
Zatímco program v Recife je spíše večerní a noční záležitostí, přes den jsme se přesouvali autobusem do starobylých uliček Olindy na průvody obrovských papírových masek, průvody hudebníků a jejich příznivců (tzv. blocos) nejčastěji hrající maracatu a freva, které křižují ulice tam a zpět. Můžete je sledovat nebo zaparkovat někde ve stínu a nechat karnevalový dav plout kolem sebe. Místy je to doslova boj tělo na tělo, když se setkají dvě či tři křižující skupiny. V odpoledním parnu to kamarádka vystihla slovy, že je neuvěřitelně zpocená a minimálně polovina potu není její.
A přes to všechno se nikdo nemračí, nikdo do nikoho nešťouchá, nikdo nikam nespěchá. Všichni mají masky a fotí se spolu, což někdy vytváří nečekaná setkání, třeba Ježíše Krista se zavalenými horníky z Chile, Spidermana se zmrtvýchvstalým Michaelem Jacksonem či bývalého prezidenta Luly da Silvy se Shrekem.
Hlavní město vraků
Klid je možné uprostřed léta najít poněkud překvapivě na pláži, před níž běžní návštěvníci dali přednost karnevalovému veselí. Nejznámější pláž Boa Viagem je proslulá útesy schovanými za přílivu ve vodě, které způsobily ztroskotání tolika lodí, že další přezdívkou Recife je „hlavní město vraků“. Dalším slavným úkazem této pláže jsou žraloci, před kterými varuje co pár metrů zrezivělá cedule. Kdyby snad někdo plaval dále, vytáhne ho i s pomocí násilí pobřežní hlídka.
Proměna Boa Viagem
Čtvrť kolem pláže Boa Viagem se proměnila v posledních desetiletí k nepoznání. Na východ orientovanou pláž stíní odpoledne vysoké paneláky, které obývá rostoucí střední třída. Ostatně mohutný rozvoj města a ekonomický růst způsobily mezi starousedlíky vlnu nevole, která vyústila v protesty proti nekontrolovaným a přebujelým zásahům do architektonické tváře města.
Nejznámějším uskupením bojujícím proti necitlivým zásahům do historické podoby města je kulturní a společenské hnutí Ocupe Estelita, které sdružuje advokáty, architekty, sociology, umělce, profesory, novináře, studenty a mnoho dalších. Toto hnutí se od roku 2012 snaží bojovat proti stavebnímu konsorciu firem, které v roce 2008 koupilo v dražbě rozsáhlé území bývalého přístavu a továrny na zpracování cukrové třtiny.
O podobném násilném ustupování staré zástavby na lukrativních místech pojednává i nový film Aquarius recifského rodáka Klebera Mendonçy Filha, kde hlavní hrdinka odmítá opustit dvoupatrovou bytovku hned u pláže Boa Viagem, která má být zdemolována a na jejím místě má vzniknout další vysoký panelák. Mimochodem film Aquarius budete moci shlédnout na začátku listopadu v rámci filmového festivalu Kino Brasil.
Recife je ideálním výchozím městem při cestě na severovýchod země. I bez karnevalového šílenství nabízí mnoho atraktivních kulturních a historických míst, ať nejstarší synagogu v Jižní Americe, františkánské kláštery v Olindě nebo tržnice s produkty celého regionu. Recife a jeho okolí si určitě několikadenní zastávku na cestě Brazílií rozhodně zaslouží.
