Blyštivé vody Esteros del Iberá

Krajinu Esteros tvoří zcela plochá naplavenina říčních systémů, kterými jsou Esteros ohraničeny z východu a ze západu. Jedná se o bezpřítoké území, ze kterého se díky minimálnímu převýšení srážková voda jen pomalu přesouvá směrem k oběma řekám. Hladina podzemní vody leží velmi nízko pod povrchem a často vystupuje nahoru v podobě mokřadů a rozlehlých jezer. Zejména mokřady, které jsou domovem všemožných vodních organismů a ptáků, tvoří unikátní charakter oblasti. Ostatně i pojmenování Iberá, které pochází z jazyka původních indiánů Guaraní, lze zhruba přeložit jako „blyštivá voda“.

Ostrovy jezera Laguna del Ibera často dosahují značných rozměrů a na jejich povrchu vyrůstají keře a nižší stromy. Vše tak vytváří klamný dojem skutečné pevné země. Ostrovy přitom nejsou pevně svázány se dnem jezera a s každoročním kolísáním hladiny závislém na přísunu srážek se zároveň zvedají či klesají.

Nejsnazší přístup k jezeru Laguna del Iberá je z jihu. Odtud z cca 100km vzdáleného města Mercedes, které má dobré autobusové spojení s Buenos Aires, jezdí několikrát týdně minibusy. Už samotné několikahodinové putování z Mercedes na sever po rozkodrcané hliněné cestě stojí za pozornost. Se zvolna ubíhajícími kilometry se zkultivovaná země polí a pastvin postupně přeměňuje v mokřady, na stromech lemujících cestu odpočívají početná hejna ptáků, včetně mnoha druhů dravců, dále od cesty můžete zahlédnout skupiny pobíhajících nandu a okolo vodních kanálů kapybary. Připravte se na všudypřítomný prach, který si snadno najde cestu dovnitř mikrobusu i do zavazadel na střeše. Pokud vás naopak zastihne déšť, může se putování po zablácené cestě nepříjemně protáhnout. Jediným centrem civilizace v Esteros, kam minibusy směřují, je vesnice Colonia Carlos Pellegrini, kde lze sehnat ubytování od hotýlků různé cenové úrovně až po kemp přímo na břehu jezera. Colonia Carlos Pellegrini je přístupná i ze severu, z Posadas, hlavního města sousední provincie, ale pouze po vlastní ose.

Nejlepší způsob, jak si místní krajinu a přírodu prohlédnout zblízka, je samozřejmě z lodi. Ve vesnici pro vás průvodci za přiměřenou cenu zorganizují fotosafari, což je několikahodinový výlet na člunu po jezeře. Je to ideální příležitost, jak zblízka pořídit snímky vodních ptáků, kajmanů a kapybar a projít se po některém z ostrovů. Plovoucí ostrovy, ke kterým se přirozeně jinak než po vodě nedostanete, totiž poskytují ideální prostředí pro vodní zvířata. Najdete tu hned dva druhy kajmanů, kteří však při své maximální délce cca tří metrů nepředstavují výraznější hrozbu pro turisty ani místní farmáře, a jsou tak oblíbeným lákadlem pro objektivy fotoaparátů. Protože je tu lov čehokoli živého přísně zakázán, pustí vás zvířata k sobě skutečně blízko. Na ostrovech se pasou četné skupiny kapybar a odpočívají tu hejna všemožných druhů vodních ptáků. Údajně se tu vyskytuje až přes 300 druhů ptáků a jejich barevnost a variabilita zaujme i jindy ne zrovna nadšené ornitology.

Nejširší nabídku průvodců a map Argentiny (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Další možnost, jak prozkoumat jezerní pobřeží, se nabízí z koňského sedla a nutno uznat, že místní koně si rozhodně z vody nebo bahna hlavu nedělají a ochotně se brodí místy, kde by měl co dělat i Král Šumavy. Jezdci pražící se pod neúprosnými slunečními paprsky můžou přitom ze svých sedel koňům leckdy jen tiše závidět. V jezeře je totiž zakázáno koupání, alespoň pro turisty, zřejmě kvůli přítomnosti piraní. Místní obyvatelstvo si ale (stejně jako kapybary) přeceňovanou nebezpečnost piraní nijak nepřipouští a zejména děti se ve vodě s oblibou koupají. Výlety s průvodci (ať už lodí či koňmo) doporučuji domluvit na brzké dopoledne nebo pozdní odpoledne, kdy jsou pozorovaná zvířata víc aktivní. Při troše štěstí pak narazíte i na vysokou zvěř, např. vzácné mokřadní jeleny (Blastocerus dichotomus).

Další místo, které stojí za návštěvu, je stanice strážců parku na jižním břehu jezera, kolem které vede cesta do vesnice z Mercedes. Průvodci vás provedou pobřežním lesem, ve kterém žijí skupinky nepřeslechnutelných vřešťanů černých (Allouata caraya). Vzduchem poletují hejna papoušků, různých motýlů a krvežíznivých komárů. V noci zase můžete v okolí narazit na pro nás exotické pásovce. V provincii žijí i menší druhy šelem, které jsou plaché, takže se s nimi těžko setkáte. Okolo stanice rangerů se ale občas potuluje napůl ochočený ocelot, který rozhodně nezapře rozverné kočičí charisma.

Colonia Pellegrini sice v posledních letech zažívá turistický boom, ale i tak si celá oblast do značné míry zachovává původní venkovský charakter, nejspíš díky nedostatečné dopravní infrastruktuře, která stále ještě nedovoluje místo pořádně zaplavit dolarovými turisty. Proto, zavane-li vás někdy cestovatelský vítr poblíž, např. při cestě z Bueos Aires na notoricky známé vodopády Iguazú, několikadenní zastávka v Esteros vás rozhodně nezklame.

Přírodní rezervace Esteros del Iberá, se rozkládá na ploše cca 13 tis. km2 v nížině mezi řekami Paraná a Uruguay na severovýchodě Argentiny. Celá oblast pokrývá téměř 14 % provincie Corrientes a je tak největší chráněnou oblastí v Argentině. Pro srovnání Česká Republika je oproti této rezervaci jen asi šestkrát větší.