Fotografovat s bleskem musí čas od času každý fotograf. Bývá to jediné východisko v situacích, kdy je na běžnou fotografii málo světla a kdy není možné použít stabilní světla. Už pouhý fakt, aby fotka s bleskem byla alespoň použitelná, není mnohdy jednoduchý. Pravé mistrovství ale je fotografovat s bleskem tak, aby jeho použití nebylo vůbec vidět!
Co je to blesk
Blesk je přídavné světlo podobné silnému reflektoru. Je schopný rovnoměrně osvítit scénu v určitém úhlu – obvykle se tento parametr udává přepočtený na ohnisko objektivu pro 35mm film. Na rozdíl od běžných reflektorů má ale blesk barvu denního světla (cca 5 500 K) a doba jeho svitu je velmi krátká (typicky tisíciny vteřiny).
Co ovlivňuje expozici bleskem
Expozici scény nasvícené běžným stabilním světlem ovlivňují 3 veličiny – 1. expoziční čas, 2. clona a 3. ISO citlivost. Podrobnosti takové expozice jsme probrali v našem seriálu o expozici. Expozici bleskem ovlivňují také 3 veličiny, ale jiné – 1. clona, 2. ISO citlivost a 3. doba svitu blesku. Situaci přehledně shrnuje tabulka:
| Expozice stálým světlem | Expozice světlem blesku | |
| Expoziční čas |
|
|
| Clona |
|  |
| ISO citlivost |
| |
| Síla blesku (doba jeho svitu) |
| |
Které veličiny ovlivňují expozici „klasickou“ a expozici bleskem.
Proč expoziční čas neovlivňuje expozici bleskem
Představte si situaci, kdy snímáte v naprosté tmě. Expoziční čas je nastaven na 60 vteřin. Závěrka se otevře, exponuje se 30 vteřin, potom bleskne blesk, exponuje se zbylých 30 vteřin a závěrka se zavře. Na době otevřené závěrky vůbec nezáleží, protože se exponovala pouze tma. Smysl měl pouze velmi krátký okamžik (tisíciny vteřiny), kdy blesk svítil. Proto expoziční čas vůbec neovlivňuje expozici způsobenou světlem blesku. Samozřejmě ale ovlivňuje expozici pozadí neboli expozici způsobenou stálým světlem.
Jak se reguluje blesk
Blesk není možné regulovat podobně jako se regulují žárovky. Bleskový výboj buď hoří nebo nikoliv. Dá se ale regulovat doba svitu blesku (v každém případě je však velmi krátká), což má stejný účinek jako regulace intenzity světla.
Blesk vždy mění scénu!
Pokud fotografujete s bleskem musíte počítat s tím, že blesk svým silným světlem scénu změní. Jednak změní světelné poměry ve scéně – změní rozložení stínů a odlesků, a jednak scénu posune barevně. Problém je zejména v tom, že díky krátké době svitu blesku scénu s bleskem nikdy nevidíte, a tak je třeba si účinek blesku pouze představovat.
Barva blesku
Každé světlo má svojí barvu a tak se výrobci museli rozhodnout, jakou barvu dají bleskům. Celkem logicky se všichni shodli, že světlo blesku bude stejně barevné jako průměrné denní světlo, tj. teplota světla blesku bývá kolem 5 500 K. Pokud však nefotíte s bleskem za úplné tmy, tak běžné světlo se smíchá se světlem blesku a scéna se barevně posune.
Z logiky věci plyne, že pokud fotografujete s bleskem, budou nejdůležitější objekty nasvíceny právě jím, a tudíž je rozumné vyvážit bílou na světlo blesku. Fotoaparáty to buďto při použití blesku udělají zcela automaticky nebo při ručním vyvažování bílé barvy se obvykle používá ikona 
. Pokud tato speciální ikona chybí, použijte ikonu pro denní světlo.
Maximální výkon blesku = směrné číslo blesku
Podobně jako u žárovek je i u blesku základní parametr maximální hodnota jeho výkonu. Snížit výkon není problém, nikdy ale nedosáhnete vyššího výkonu, než je konstrukční maximum. U blesků se maximální výkon udává tzv. směrným číslem (GN, Guide Number). Vyjadřuje také výkon blesku, ale pro fotografy praktičtějším způsobem než klasické Wattsekundy.
Směrné číslo je definováno pro ISO 100 a udává maximální vzdálenost v metrech, kde je blesk ještě schopen zajistit správnou expozici pro clonové číslo 1. Pro vyšší (a bohužel běžné) hodnoty clonových čísel se maximální vzdálenost snadno spočítá jako:
Max. vzdálenost = Směrné číslo / Clonové číslo
Výkon blesku bohužel klesá s druhou mocninou vzdálenosti, a tak pokud zvýšíte ISO ze 100 na 200, nezvýší se maximální vzdálenost 2x, ale pouze 1.4x.
Příklad:
Blesk se směrným číslem 40 při cloně f/4 a ISO 100 je schopen správně exponovat v maximální vzdálenosti 10 metrů. Při ISO 200 je schopen správně exponovat do 14 metrů a při ISO 400 do 20 metrů.
Ke směrnému číslu se pojí ještě jedna „zrada“. Musíte se totiž zeptat, jak širokou scénu je blesk schopen rovnoměrně osvítit! Čím více blesk svítí do šířky, tím širokoúhlejší objektiv můžete s bleskem použít, ale logicky bude klesat jeho výkon. Proto u směrného čísla blesku je vždy uváděno pro jaké minimální ohnisko platí. Delší ohnisko použít můžete (blesk bude osvětlovat zbytečně širší scénu), ale pokud použijete kratší ohnisko, budou rohy snímku tmavé.
U kompaktních fotoaparátů je vždy zajištěno, aby vestavěný blesk osvítil nejširší ohnisko vestavěného objektivu. Do potíží se tak dostanete pouze při použití širokoúhlých předsádek. U digitálních zrcadlovek však objektiv „není definován“ (můžete nasadit libovolný), a tak nejširší ohnisko vestavěného blesku je třeba hledat v technických parametrech. Bývá kolem 17 mm.
Proč výkon blesku klesá s druhou mocninou vzdálenosti
Blesk není nic jiného, než zdroj světla podobný reflektoru. A pro jakýkoliv zdroj světla platí, že jeho oddálením od plátna klesá intenzita světla na plátně s druhou mocninou vzdálenosti. Oddálením se totiž zvětší plocha, kterou zdroj osvětluje, a tudíž „řídne“. A dvojnásobným oddálením se plocha zvětší 4x, tudíž klesne 4x i intenzita.
Zoom hlava blesku
Jak bylo uvedeno výše, pokrytí scény bleskem musí brát v úvahu pro blesk nejtěžší případ a sice širokoúhlý objektiv. Pokud však přezoomujete na delší ohnisko, blesk zbytečně osvětluje širokou scénu a plýtvá tak svojí energií! Proto dražší externí blesky nabízejí tzv. zoom hlavu.
Zoom bleskové hlavy znamená, že pomocí jednoduché motorové mechaniky dokáže blesk rozšiřovat či zužovat svůj světelný úhel. Z těla fotoaparátu dostane informaci o aktuálně nastaveném ohnisku a na ten nastaví světelný kužel. Tím blesk zejména pro dlouhá ohniska, kdy je světelný úhel poměrně úzký, efektivně zvyšuje svoje směrné číslo.
Má-li tedy blesk zoom hlavu, v jeho technických parametrech se dočtete například:
| Ohnisko objektivu [mm] | 24 | 28 | 35 | 50 | 70 | 80 | 105 |
| Směrné číslo blesku | 28 | 30 | 36 | 42 | 46 | 50 | 55 |
Zoom blesku a přepočet na DSLR
Majitelé DSLR s menším senzorem jsou zvyklí přepočítávat ohniskovou vzdálenost tzv. crop faktorem. Jeho typická hodnota bývá kolem 1.5x. Blesk se však z těla fotoaparátu dozví ohniskovou vzdálenost bez přepočtu, a tak na DSLR většinou pokrývá zbytečně 1.5x širší scénu. Poradit si s přepočtem a zoomovat bleskovou hlavu správně i na DSLR umí jen nejnovější těla v kombinaci s nejnovějšími blesky. Např. Canon vzal při zoomu blesku do úvahy crop faktor až od těla EOS 20D a jen v kombinaci s blesky 580EX a 430EX. Tuto skutečnost značí zkratka E-TTL II na rozdíl od běžného E-TTL, kde se crop faktor zanedbává. Není to žádná tragédie, ale E-TTL II logicky mírně zvýší dosah blesku.
Co dělat, když potřebujete použít širší objektiv, než je pokrytí blesku
U kompaktních fotoaparátů hrozí tato situace v okamžiku, kdy na objektiv našroubujete širokoúhlou předsádku. U digitálních zrcadlovek vždy, pokud nasadíte objektiv s širším pokrytím (kratším ohniskem), než je maximální pokrytí blesku. Nezbude, než světlo blesku nějak rozptýlit na širší plochu.
Profesionální systémové blesky mají proto často ve své hlavě ukrytou rozptylku (Wide panel), kterou lze vysunout a tím světlo emitované bleskem rozptýlit na větší plochu. Například s použitím rozptylky u blesku Canon Speedlite 580EX se zvedne pokrytí z 24 mm na 14 mm.
U interních blesků či externích blesků bez vestavěné rozptylky je nutné světlo nějak rozptýlit náhradním způsobem – použít mačkané sklo, pauzovací papír či cokoliv, co světlo rozptýlí. V každém případě je ale třeba dát pozor na to, aby části fotoaparátu – objektiv, sluneční clony, předsádka či cokoliv jiného – nestínily. Jinak se na fotografii objeví ošklivý stín.
Červené oči – redukce červených očí (Red Eye Reduction)
Červené oči při fotografování s bleskem trápí mnoho uživatelů digitálních i klasických fotoaparátů. Pomineme-li žertovné fotografie z diskotéky, jsou červené oči na fotografii diskvalifikační (představte si fotografii s červenýma očima v módním časopise nebo v reklamě). Efektu červených očí je tedy nutné se zuby nehty bránit.
Proč vůbec červené oči vznikají?
Silné světlo blesku pronikne zřítelnicí oka fotografované osoby a osvítí sítnici. Ta je silně prokrvená, tudíž červená, a proto mají lidé na fotografiích červené oči. Efekt se navíc umocňuje skutečností, že bleskem se většinou fotografuje ve tmě či šeru, kdy jsou zřítelnice velmi otevřené.
Jak červeným očím zabránit?
Nejlepší řešení je umístit blesk co nejdál od osy objektivu. Je to totiž blesk daleko od osy objektivu, osvětlený kus sítnice bleskem se nebude krýt s místem, které vidí objektiv. Proto se výrobci snaží blesk co nejvíce vyklopit nahoru, což samozřejmě naráží na konstrukční a praktické potíže. Nejhůře jsou na tom kompaktní fotoaparáty, průměrně interní blesky DSLR a efekt červených očí téměř nenastává u velkých externích systémových blesků.
Poslední možností je efekt dodatečně vyretušovat v počítači. Je to pracné a udělat to tak, aby retuš působila zcela přirozeně je sice možné, ale vůbec ne jednoduché.
Synchronizační čas blesku/závěrky (X-sync)
K blesku se pojí jeden velmi důležitý termín a sice synchronizační čas závěrky či synchronizační čas blesku (X-sync). U moderních fotoaparátů vybavených mechanickou štěrbinovou závěrkou tvořenou dvěma lamelami – podobně jako opona v divadle – je obtížné si představit, že u velmi krátkých časů (např. 1/1 000 s) se lamely dokáží otevřít a opět zavřít. Závěrka si tedy pomáhá malým trikem. Lamely se pouze pootevřou a přes film/senzor přejede štěrbina. Výsledek je stejný, jako kdyby každá část filmu/senzoru byla exponována velmi krátkou dobu, avšak závěrka může přejet film/senzor mnohem pomaleji.
Synchronizační čas závěrky X-sync je tedy nejdelší čas, kdy se ještě závěrka otevře celá (první lamela film/senzor odkryje a po uplynutí expozičního času ho druhá lamela zakryje). Kratší časy jsou již realizovány přejezdem štěrbiny. Typický X-sync čas je kolem 1/125 až 1/250 s.
Co by se stalo při expozici bleskem u kratších časů než X-sync?
Blesk je velmi krátký výboj. Musí tedy blesknout v době, kdy je závěrka bezpečně otevřená celá. Při časech kratších než X-sync nad filmem/senzorem jede štěrbina (čím kratší čas tím je štěrbina užší) a ať by blesk blesknul kdykoliv, na fotce by byl jenom pruh. Proto když se aktivuje blesk (ručně či automaticky) fotoaparáty nikdy nedovolí nastavit kratší čas než X-sync. Je-li právě kratší čas nastaven (třeba 1/2 000 s), fotoaparát automaticky nastaví nejkratší možný čas a sice právě X-sync.
Externí (systémové) blesky a Hot shoe patice
Lepší fotoaparáty mají tzv. Hot Shoe patici pro blesk. Externí blesk je po zasunutí do patice k fotoaparátu pevně mechanicky fixován, ale zejména dojde k velmi sofistikovanému elektronickému propojení. Dobrou zprávou je, že díky sofistikovanému elektronickému propojení nabídne externí blesk celou řadou velmi užitečných funkcí, špatnou zprávou ale je, že hot shoe patice nejsou nijak normovány, a tak si každý výrobce definoval svůj standard. Výsledkem je, že na fotoaparátech Nikon můžete použít pouze blesky pro Nikon, na fotoaparátech Canon pouze blesky pro Canon atd. a to ještě zdaleka ne všechny! Například pro moderní digitální zrcadlovky Nikon je možné použít pouze nejnovější blesky SB-600 a SB-800. Situace je tak velmi podobná bajonetům u objektivů.
Alternativní výrobci (Sigma, Metz) nabízejí své blesky s různými paticemi a uzpůsobené tím pro různé fotoaparáty. Protože ale značkoví výrobci elektronické protokoly svých patic nezveřejňují, mohou se objevit různé problémy s kompatibilitou. Při výběru externího blesku pro jakýkoliv digitální fotoaparát je proto třeba pečlivě prostudovat kompatibilitu blesků a vše pokud možno ještě v prodejně vyzkoušet. Problémy vás nečekají pouze u značkového a současně doporučeného příslušenství.
Proč se externím bleskům říká systémové
Elektronická komunikace mezi bleskem a tělem fotoaparátu je opravdu čilá. Příkladem nechť je zoom hlava blesku. Při změně zoomu předá objektiv informaci o aktuálním ohnisku tělu a to předá informaci blesku. Blesk automaticky okamžitě změní nastavení své zoom hlavy tak, aby blesk právě pokryl světlem aktuálně nastavené ohnisko objektivu. Čilá komunikace blesku s tělem fotoaparátu dělá z dvojice tělo-blesk elektronický systém, a proto se plně automatickým externím bleskům říká systémové.
Interní versus externí systémový blesk
Pokud to váš fotoaparát umožňuje a má hot shoe patici, tak se naskýtá otázka, zda má smysl investovat do externího systémového blesku a přestat používat blesk interní. Podívejme se na výhody a nevýhody obou variant:
Interní (vestavěný) blesk | ||
| Vždy připraven | Stále ho nosíte s sebou a je kdykoliv připraven k použití |
| Lehký | Váha vestavěného blesku je zanedbatelná |
| Je „zdarma“ | Již jste si ho s nákupem fotoaparátu zaplatili |
| Využívá tvrdé baterie fotoaparátu | Pokud můžete fotografovat, je dost energie i na blesk. Pokud jsou baterie vybité, nejde ani fotografovat takže je to jedno. |
 | Malý výkon (směrné číslo kolem12) | Dosah interního blesku je velmi malý – typicky 3-4 metry |
| Osa blízko osy objektivu (časté červené oči) | Interní blesky produkují červené oči mnohem častěji a výrazněji než systémové blesky |
| Nemá zoom hlavu | Interní blesky vždy pokrývají nejširší úhel objektivu a tím plýtvají světlem |
| Nedá se natáčet ani sklápět | Vždy míří přímo dopředu. Pokročilejší techniky fotografování odrazem o strop či stěny se dají využít jen velmi obtížně |
| Stíní ho objektiv, sluneční clona, příslušenství atp. | Jeho umístění blízko osy objektivu často vytvoří stíny od příslušenství |
Externí (systémový) blesk  | ||
| Vysoký výkon (směrné číslo 58 i více) | Ve srovnání s interními blesky dosahují externí blesky mnohem vyššího výkonu |
| Lepší regulace výkonu | Expozice s externím bleskem je mnohem přesnější |
| Osa dále od osy objektivu | S externími blesky jen výjimečně dosáhnete efektu červených očí případně stínu od příslušenství |
| Zoom hlava | Řízením vyzařovacího úhlu zoomováním hlavy se dosahuje vyšších směrných čísel a úspory energie na další rychlý záblesk |
| Možnost otáčení a sklápění | Díky otáčení a sklápění hlavy se dá fotografovat odrazem o strop či stěny či použít nejrůznější příslušenství |
| Ostření ve tmě | Blesk většinou dodá fotoaparátu kvalitní systém ostření ve tmě |
| Řada dalších funkcí | Externí blesky jsou vybaveny řadou dalších funkcí – od plně manuálního ovládání až po dálkové řízení |
| Velký, těžký a nepohotový | Rozměry a váha hovoří za vše – k váze blesku je třeba přičíst obvykle 4 kusy AA baterií, kterými je blesk samostatně napájen |
| Drahý | Cena externího blesku často překročí cenu levného kompaktního fotoaparátu |
Otázku, zda pořídit externí blesk, asi definitivně vyřešit nelze, nicméně nesporným faktem zůstává, že profesionálové jen výjimečně a nouzově fotí s interním bleskem a že profesionální digitální zrcadlovky často ani interní blesk nemají.
Blesk a ostření ve tmě
Pro fotoaparáty vybavené pasivním ostřícím systémem (všechny DSLR, většina lepších kompaktů) přidá externí blesk jednu velmi podstatnou věc a sice kvalitní a rychlé ostření v šeru a tmě. Pasivní ostřící systémy jsou velmi přesné a rychlé, ale potřebují ke své práci „vidět“. Selhávají tak v okamžiku, kdy je málo světla. Externí blesky jsou většinou vybaveny aktivními ostřícími systémy, které velmi účinně tuto nevýhodu kompenzují. S nasazeným externím bleskem tak bude váš fotoaparát rychle a přesně ostřit za všech světelných podmínek včetně úplné tmy.
