Zdeněk Divíšek

Když se řekne Amišové, většina z vás si asi představí podivnou náboženskou sektu odmítající jakékoliv technologie a výdobytky dnešní civilizace. Žijící kdesi v ústraní v uzavřených komunitách odříznutých od většinové společnosti a jejich zákonů, v silně patriarchálních mnohočlenných rodinách, živících se především zemědělstvím a chovem dobytka.  

V posledních letech se na svých toulkách světem, které se už staly neodmyslitelnou a podstatnou součástí mého života, s chutí vracím do republik bývalého Sovětského svazu. Snad pod vlivem krásných poetických knížek Miloslava Nevrlého o nezávislém putování horami, které jsem hltal v době svého dospívání, stejně tak mé přirozené touze po dobrodružství a poznání rozmanitosti světa, vyrážím většinou do odlehlých horských koutů, kterým se rychlost a zmatek dnešního světa stále vyhýbají.