Jsem Ostravačka, máma dvou dcer a vystudovaná zahradnice, která nikdy nezahradničila. Své poznatky jsem ale využila k výrobě přírodní kosmetiky a se svým manželem, kterého jsem poznala v Praze, jsem v Angole založila malou manufakturu. Sbírám byliny, snažím se proniknout do tajů afrických rituálů a zapadnout mezi domorodce. Bohužel mne vždy odhalí má barva kůže. :D Ráda fotím a píšu příběhy z Angoly, ty všední, ale i ty nevšední, veselé i smutné.
Vladana snad od malička toužila žít v Africe. Aby se svému snu přiblížila, otevřela v Ostravě Afro kavárnu. A když jí do života vstoupil sympatický Angolan Eurico, mohla se konečně přestěhovat na černý kontinent. Stala se součástí africké rodiny, začala podnikat a dočkala se svých vysněných dobrodružství. Jaká ve skutečnosti jsou? Jaké to je být Evropankou v africké rodině? Splněný sen, nebo africké peklo?
Spousta otázek mi probíhala hlavou, když jsem seděla se svým tehdy přítelem v letadle a poprvé letěla do Afriky. Tak jako asi každý, jsem hledala informace na internetu, které mě informovaly o tom, že jsou na cestách miny, na ulicích krvavé rvačky, na letišti mě okamžitě okradou a zcela určitě se nakazím nějakou nebezpečnou nemocí. Přesto jsem v roce 2016 seděla na palubě letadla směr Luanda, s vidinou nového života, plná energie, očekávání a ideálů.