Redakce

Nejrprve se anglický mořeplavec zapsal do dějin jako korzár přepadávající nepřátelské lodě, později i jako objevitel a amatérský pozorovatel přírody. Podle všeho byl i velitelem slavného literárního trosečníka Robinsona Crusoe.

Lékař, jež pobýval v Asii a v Africe, kde se dokonce oženil s místní domorodkyní. O svém putování sepsal cestopis, který se bohužel nedochoval.

Na webu HedvabnaStezka.cz sledujeme denně výsledky zhruba desítky bannerových kampaní. Za poslední dva roky to jsou už stovky různých bannerů. Zde jsou naše doporučení na výrobu účinného banneru. Nezapomeňte je vzít v úvahu a za stejné peníze budete mít více muziky. Banner by měl mít nejvýše 2-3 slidy (nikdo nebude čekat a sledovat banner déle). Hlavní sdělení je potřeba umístit hned na první slide banneru. Logo/název firmy by měl být na každém slidu. Bannery větších formátů (zejména 120×600) je potřeba udělat tak, aby logo/název firmy byly vidět i tehdy, kdy čtenář webu vidí jen jednu část banneru. Většina lidí na banner neklikne, ale všichni ho uvidí a to opakovaně a poměrně dlouho. Banner je potřeba udělat tak, aby měl účinek, i když na něj člověk neklikne (cílem bannerové reklamy je propagace firmy; nikoliv pouze nasbírat dostatek prokliků). Graficky hezký banner ještě vůbec nemusí být reklamně účinný banner. Hlídejte svého grafika! Cílem banneru není mít hezký obrázek, ale vyrobit fungující reklamu. Cílem reklamy není být hezká, inteligentní, milá, decentní – cílem reklamy je prodat. Promyslete si zejména hlavní sdělení banneru. To je důležitější než vybrat hezkou fotku. Bannery s vyšším množstvím textu mají vyšší míru prokliknutí. HedvabnaStezka.cz i Pohora.cz obsahuji spoustu velkých, hezkých fotek. Fotky v banneru budou vždy menší a méně výraznější než třeba fotky v článku či fotogalerii. Proto nemusí být účinné mít v banneru fotky. Fotka v banneru je vždy menší. Bannery ve flashi: na mnoha smart-phonech a tabletech se nebudou zobrazovat. Náš reklamní systém umí tyto případy rozpoznat – s flashovým bannerem tedy můžete poslat třeba aspoň statický obrázek, který se zobrazí i v těch prohlížečích, které flash nepodporují.

Ne Magalhães, ale Cano nakonec úspěšně dovedl loď Victoria zpět do Evropy, aby tak dokončila cestu kolem světa.

Reklama říká, že jsou nejkrásnější. A protože každý chce vidět to nejkrásnější, návaly lidí způsobily, že dnes už si placené treky „Great Walks“ musíte zamlouvat a platit daleko dopředu. Osobně patřím k brblavé většině lidí, co tvrdí, že příroda Nového Zélandu je všude stejně krásná a tudíž není nutno za jeden kopec s krtincem platit a druhý ne.

Už nějakou dobu přemýšlíme, jestli se máme pustit na Milford Track. Je to snad nejznámější track na Zélandě, ovšem taky nejdražší: na začátek se dostanete z Te Anaupouze lodí, stejně jako pak na konci do Milford Sound. Sice bychom nemuseli platit za chaty (mimo sezonu můžeme uplatnit naše Backcountry Hut Passy, ale transport by každého stál skoro 100 dolarů.

Na tento track nás upozornilo hned několik lidí. Není údajně nijak náročný a člověk se může vykoupat v termálních jezírkách hned u první chaty. Doufáme, že nápory „velikonočních“ turistů pominuly, přesto si na doporučení DoC bereme s sebou karimatky pro případ, že by bylo plno. Taky si po „zájezdových“ výletech u palačinkových skal a ledovců připadáme trochu nesví. Balíme lehké batohy na třídenní výlet a trochu pozdě vyrážíme na údajně sedm hodin dlouhý pochod k Welcome Flat Hut.

Možná bychom se na tento track vůbec nevypravili, kdybychom na něj nedostali tip. Další tři dny strávené v horách se nám dobře hodily, abychom do Queenstownu dorazili až uprostřed týdne a ne o víkendu, kdy se nedá nic zařídit. Potřebovali jsme totiž nakoupit spoustu potřebných věcí.

hrabství Borough, Denbighshire, Oswestry a Shropshire, Wales

hrabství Cornwall a Devon, Anglie