Redakce

Barahona Barahona leží na poloostrově Pedernales a zároveň je výchozím místem pro objevování tohoto poloostrova. Na ostrově Pedernales se nachází tři jedinečné národní parky, má několik set kilometrů dlouhé pobřeží, nachází se zde proslulá laguna Oviedo a jezero Enriquillo. Navzdory své bohatosti zde není cestovní ruch rozvinut, turistů je zde velmi málo, pláže jsou spíše kamenné než písečné a je zde velmi horko.

Ctibor a Lenka Bylo to loni v létĕ, kdy unaveni pracovním životem v Americe, jsme se rozhodli pro čtrnáctidenní dovolenou. Kde však? Po Americe, té Severní, se nám cestovat nechtělo, navíc čas nám to nedovoloval, a tak jsme Severní zamĕnili za Střední. 22. září 2002 jsme si to pak s Continental airlines namířili přímo do San José. Ptáte se, proč zrovna Costa Rica? Soudĕ podle všech průvodců (a dnes již i z vlastní zkušenosti) je zřejmé, že právĕ tato zemička ne o moc vetší než ta naše, je ze všech ostatních států Střední Ameriky nejvíce otevřena turismu jako takovému; dle mého je to právě ona, která v sobĕ skrývá to « gros » nejlépe vystihující ducha latinské Ameriky.

Už jste někdy slavili Vánoce mimo domov? Možná ano. Ale už se Vám někdy poštěstilo slavit Štědrý večer v muslimské rodině v Pákistánu?

Tak a je to tady. Škrábeme se do kopce pralesem a v duchu přemýšlíme, jak budou vypadat příští tři dny. Asi zpoceně. Jdeme pralesem teprve půl hodiny a už z nás leje. A až nás zavěsí na lano, tak se nám asi pořádně zpotí chodidla a rozklepe žaludek. Podle informací z kanceláře projektu máme spát na stromě a přepravovat se na lanech zavěšených až ve stopadesátimetrové výšce nad zemí.

Když člověk cestuje po těch divočejších místech, kde se cítí jako v jiném světě, důležité problémy se najednou stávají směšnými nebo postupně zcela mizí. Věci získávají jinou perspektivu. S tím jsem projel Afghánistán ze západu na východ.

Vientiane je hlavní město Laosu a pro nás jedno z nejpříjemnějších hlavních měst, jaké jsme kdy viděli. Působí opravdu rodinným dojmem, asi jako hlavní vesnice. Žádné paneláky, žádné mrakodrapy. Jen pár domků, nějaký ten chrám a hromada motorkářů.

Po nácviku trekování v proudech deště na Abel Tasmanu jsme se vrhli na pořádný sedmidenní přechod hor nad Nelson Lakes, s dětinskou radostí, že další trek už nám na Zélandu nemůže přece celý totálně propršet.