Narodil jsem se v roce 1982 v Žatci. Po vystudování sociální antropologie a geografie jsem pracoval v zahraniční redakci Českého rozhlasu a později jsem začal psát pro Pražský deník. Šéfredaktorem Hedvábné Stezky jsem se stal krátce po oslavě čtyřicátin. V nové práci se propojují mé dlouhodobé zájmy o média, poznávání vzdálenějších kultur i cestování. Za svůj "srdcový" kontinent považuji Afriku, kam jsem podnikl několik delších cest.
Zkušený ochranář přírody Milan Jeglík má v posledních měsících napilno. Spolek Prales dětem, jehož je předsedou, výrazně rozšiřuje své aktivity ve středoamerické Kostarice. K vlastní biosférické rezervaci začátkem letošního roku přibylo nové vzdělávací a dobrovolnické centrum na pobřeží Pacifiku. A pomyslnou „třešničkou na dortu“ bude chystaná mise monitorovací lodě Sparťan, která by měla začít v létě. Milan nám v rozhovoru také osvětlil, jak se do zahraničních projektů organizace zapojují dobrovolníci a řeč přišla i na trofejový odstřel medvědů na Slovensku.
Dlouhodobě nejnavštěvovanější částí souostroví Kapverdy je ostrov Sal. Stejně jako celý stát omývaný Atlantikem má Sal převážně vyprahlou krajinu sopečného původu. Klima je velmi stabilní. Hlavní sezóna sice trvá od dubna do října, ale i v ostatních měsících denní teploty pohodlně přelézají dvacítku. A prakticky nehrozí, že by vám dovolená mohla propršet. Sal je na rozdíl od některých sousedů velmi rovinatý. Přesto má tento tropický ráj co nabídnout i nad rámec desítek kilometrů nádherných pláží.
Z výpravy do egyptských letovisek Marsa Matrouh či El Alamein si přivezete nejen vyčištěnou hlavu z poklidných a současně nádherně čistých pláží. Hotely na břehu Středozemního moře jsou také ideálním výchozím bodem pro výlety do historicky fascinující Alexandrie, muzeí bitev druhé světové války nebo svérázné oázy Síwa.
Kapverdy jsou už několik desetiletí jedním z afrických premiantů z hlediska společenské stability a demokracie v politické praxi. Uznání hodná a nesmírně bohatá je i zdejší „kreolská kultura“ včetně hudby a kuchyně, v nichž se odrážejí historické vazby na kontinentální Afriku, jižní Evropu i Brazílii.
Není rezervace jako rezervace – takové je hlavní poselství Hanky Svobodové, šéfky neziskové organizace Chráníme mořské želvy. Ta se zaměřuje na pomoc těmto plazům v jižní Asii. S Hankou jsme mluvili bezprostředně po jejím návratu z pracovní cesty na Srí Lanku. A zveme na její přednášku v Klubu cestovatelů, která se uskuteční 23. března.
Divadelní hra o putování horskou zemí, beseda o aktivitách české neziskovky i středověká road movie o prvním Evropanovi, který navštívil Tibet. To vše a nejen to je na programu dalšího ročníku Festivalu ProTibet, který se uskuteční na různých místech Ostravy na samém začátku jara. Těšit se můžete i na ostříleného novináře Tomáše Etzlera a jeho ne vždy příjemné zkušenosti s životem v Číně.
Zatímco střední a západní Evropa putuje v létě do letovisek severní Itálie jako je Bibione, obyvatelé italského severu se přesouvají na jih. Jednou z nejoblíbenějších oblastí je region Kalábrie, respektive její malebné pobřeží, jehož azurové moře poskytuje úlevu v extrémně horkých letních měsících. Hlavní sezónou se zde rozumí červenec a srpen, ovšem pláže se plní už od půlky června a zajisté nezůstávají prázdné úderem posledního dne letních prázdnin.
Malebný sultanát na jihovýchodě Arabského poloostrova je aktuálním hitem českých cestovatelů. Podle dat internetového vyhledávače Seznam.cz směřovalo v lednu nejvíc dotazů na last minute zájezdy právě do Ománu. A není se čemu divit. Arabská monarchie nabízí jako turistická destinace nepřeberné množství lákadel. Krásné hory, kaňony, pouště i pláže, starobylá města, vesnice a pevnosti, skvělé jídlo ovlivněné Indií nebo třeba podívanou v podobě velbloudích dostihů.
Obrovské množství nádherných antických památek, starých měst a koloniální architektury, zelená a svěží příroda, vodopády a lesy severního Alžírska, nekonečné písečné duny a skalní útvary hluboko na Sahaře, Berbeři i Tuarégové.
Nyní se v sérii TENTOKRÁT NA VÝCHODĚ vydáte na Kavkaz a poznáte Ázerbájdžán, ropnou velmoc na hranici evropského a asijského světa. Hlavnímu městu Baku se pro jeho supermoderní vizáž s řadou naleštěných budov přezdívá „příští Dubaj“ nebo „Paříž východu“.