Anna:
Studovala jsem speciální pedagogiku (což považuji za perfektní kvalifikaci zejména pro jednání s imigračními úředníky, celníky, strážci národních parků…), a aktuálně pracuji v rádiu.
A ano, mou životní vášní je cestování a historie. S početnou družinou potomků jsem zjezdila velký kus Evropy, sama nebo s partou kamarádů jsem se vypravila třeba za kulturami Mezoameriky, do vícero pohoří Evropy, na Blízký východ a ač se to v dnešní době zdá neuvěřitelné, neztratila jsem se ani v Rusku.
Kromě cestování a dějepisu jsou mojí láskou i netradiční sporty (paragliding, komínářství, překážkové závody) a chození po horách.
Robi:
Vystudoval jsem geografii a historii, střídavě jezdím jako průvodce pro ck Kudrna, střídavě učím. Cesty beru jednak z pohledu dobrodružství, ale také z hlediska zvyšování a aktualizace vědomostí, které se prostřednictvím výuky, přednášek, článků… snažím předat studentům a zájemcům.
Mimochodem, Korsiku miluji. Pro brněnské nakladatelství Jota jsem se podílel na českém vydání obsáhlého knižního průvodce Korsiky.
Dálková trasa GR20, s pověstí té nejdobrodružnější mezi evropskými dálkovými trasami, se stala neodolatelným lákadlem pro zkušené turisty užv době, kdy byla v sedmdesátých letech 20. století slavnostně otevřena. Pro extrémní vysokohorské podmínky, respekt budící krajinu a požadavkem na dobrou fyzickou kondici nemá sobě rovna.
Putovat Jordánskem pěšky je tak starý nápad jako starověké stezky. Po tisíce let cesty sloužily obchodu a komunikaci mezi odlehlými komunitami lidí. Dnes na ně vyrazili baťůžkáři. Jordan trail, dálkový trek spojující přes celou délku Jordánska Um Qais na severu s Akabou na jihu, není díky své obtížnosti frekventovaný ani v časech bez covidu, natož nyní. A jako obrovský příslib se jevila prakticky nulová návštěvnost Petry, wádí Rum a nakonec i letovisek u Rudého a Mrtvého moře. Masa svátečních turistů stále sedí zavřená doma. Je tedy nejvhodnější čas vyrazit za jordánským dobrodružstvím!