Většinu dne tráví v kanceláři, většinu dovolené na severu Evropy jako příležitostný průvodce a většinu volného času na rozvoji projektu o nápadech a kreativitě ve veřejném prostoru.
Stádo buvolů se zlověstně upřeným pohledem, rozkročená žirafa, která se chce napít, slon střihající ušima, pštros jako závodník… Ale také nevlídné pohledy na okrajích měst, oddělené světy bílých a černých. Ale jen černobílá Jihoafrická republika rozhodně není!
Vezmi si pořádné boty, žádný velký foťák a na sebe něco, co nepatří k ozdobám tvého šatníku,“ dává mi instrukce můj průvodce Ronny. Jsem v Jakartě a mířím do jejích nejodpudivějších útrob.
Cože? Do Íránu? Teroristi, mudžahedíni, al-Káida, fanatici, šílenci, okradou vás, zabijí vás, jste dobrodruzi… To je jen malý výčet běžných asociacík Íránu. A realita? Těžko může být vzdálenější pravdě.