Karin a Zdeněk Španihelovi

Moskva byla založena v roce 1147, kdy dal suzdalský kníže Jurij Dolgorukij postavit u řeky Moskvy první pevnost, rusky kreml. Původní dřevěná stavba byla v 15. století nahrazena kamennou. V téže době také Ivan Hrozný rozšiřuje původní malé knížectví ve velkou říši.

Překročili jsme Amudarju (což je starověký Oxus) a dostali se do Turkmenistánu. Dvoukilometrové území nikoho jsme museli přejít i se zavazadly pěšky a celý proces odbavení trval asi 2,5 hodiny. Celníci se ovšem po celou tu dobu nijak neflákali a každému dali do pasu, na vstupní pas, celní prohlášení a další dokumenty celkem 11 razítek a naše údaje několikrát přepisovali ručně nebo do počítače.

Cesta přes poušť Karakum byla pro karavany kvůli vedrům jednou z nejnáročnějších částí celé Hedvábné stezky, proto zde byly rozmístěny karavanseraje každých 20 kilometrů. Jednu z důležitých zastávek na trase z Mervu do Nisy představovalo město Abiverd. Starobylý Abiverd prožil svůj vrchol v 10. století, v roce 1221 však byl zničen Mongoly.

První zprávy o městě Buchara pochází z roku 2500 př.n.l. Díky své poloze na řece Zaravshan to byla vždy významná oáza v poušti, která se stala důležitou zastávkou všech obchodních karavan. Její příjemné prostředí ještě podpořilo město výstavbou dobré kanalizační sítě. V Buchaře se nachází celkem 120 bazénů a posezení ve stínu 400 let starých morušovníků přijde v odpoledním vedru k duhu i dnes. Proto se zde taky vždy dařilo řemeslníkům a obchodníkům. Například výroba nožů má v Buchaře staletou tradici.  

Uzbekistán vyhlásil sice svou nezávislost jako první ze středoasijských republik, lidé zde ale klidně přiznávají, že ne všechno za sovětské éry bylo tak špatné. Díky tomu, že se z této oblasti snažil SSSR vytvořit největšího pěstitele bavlny na světě, vznikl dokonalý zavlažovací systém, což znamená, že Uzbekistán nemá dodnes problémy s vodou, přestože více než polovinu jeho území tvoří poušť. Také, co se týče ropy a zemního plynu, je země zcela soběstačná a za 1 USD zde dostanete přibližně 3 litry benzínu.

Samarkand se v minulosti jmenoval Afrosiyob a Marakanda a vždy byl jedním z nejvýznamnějších míst na Hedvábné stezce. Koncem 14. století se stal hlavním městem rozlehlé Timurovy říše a dnes je druhým největším městem Uzbekistánu.

Tádžikistán je těsně svázán se jménem Alexandra Velikého. Z kraje Baktrie, hraničícího s územím Uzbekistánu, pocházela dokonce jeho manželka Roxanna, kterou si vzal po svém vítězném perském tažení během krátké chvíle odpočinku v Babylonu.

Jsme zpátky v Uzbekistánu a míříme přímo do pouště Kyzylkum. Město Nurota se nachází 200 kilometrů severně od Samarkandu, v minulosti se jmenovalo Nur a již ve starověku mělo významnou strategickou pozici na hranicích kultivované krajiny a prázdné stepi.