„Povodně náležejí k živelním pohromám, jimiž Čechy bývají velmi zhusta stíhány. Kdyby nebylo jiného zájmu, tedy již škody, jež vznikají vystupováním tekoucí vody z břehů na majetku veřejném a soukromém, nutí nás, abychom k těmto úkazům obrátili větší pozornost…
Geograf a znalec vývoje reliéfu.
„Meze království Českého vůkol drží 123 1/3 mil, země Česká od východu k západu nadýl 40 mil, od půlnoci na poledne širokosti má 35 mil a všechen České země plac má 859 mil kvadrátních…“ Přijmeme-li, že Pavel Aretin používal ve svém komentáři k mapě Čech takzvané české míle (která se rovná asi sedmi a půl kilometrům), vycházejí hodnoty jeho výpočtů celkem přesně.
Přečtěte si o neuvěřitelném, ale skutečném osudu Matúša Mórice Beňovského, žasněte a litujte, že žijete v tak nudném století.
Osud Abú Bakra as-Sádik by vydal na román. V 18. století bylo podobných příběhů mnoho, ale tento se zachoval podrobně popsán.
K málo známým českým cestovatelům patří polární letec Jan Březina, který – ač se dožil sotva 24 let – patří k mužům s velmi zajímavým osudem.
I když je Emil Holub považován za prvního velkého českého cestovatele, tak podrobnější rozbor ukazuje, že Holub byl „velkým“ cestovatelem pouze v domácím měřítku a jeho životopis občas dovoluje polemizovat i s tím, že byl cestovatelem českým …
Prameny biblických řek Eufratu a Tigridu, mezi nimiž se nacházela Mezopotámie, nebyly známy odedávna. Po tisíciletí se vědělo, že vytékají z Arménské vysočiny, přesné místo ale bylo záhadou.
Jak může válka proměnit život ve více než šestileté cestování po střední Asii. To je příběh lékaře Josefa Aula.