I.S. Unkovskij byl vedoucí diplomatického poselstva do Střední Asie.
Andrés de Urdaneta padl do zajetí Portugalců. Na několik let byl uvězněn, načež se stal mnichem. Po návratu na moře chtěl v nově objevených zemích šířit křesťanství. Díky příběhům, které slýchal ve vězení se podařilo přeplout Pacifik opačným směrem.
Zakladatel města Santiago P. de Valvidia bojoval krvavě s původními obyvateli o jejich území. Ty mu na oplátku vypálili Santiago a připravili o vlastní život.
A. Vámbéry se zabýval teorií o středoasijském původu Maďarů. Kvůli této doměnce se vydal do oblasti Malé Asie, kde hledal důkazy. Bohužel tuto teorii neproměnil ve skutečnsot a díky svým názorům byl v rodné zemi odmítnut.
G. Vancouver sloužil od útlého věku v britském námořnictvu. Pod vedením J. Cooka se dostal až k jižní a severní polárním oblastem. Pod jeho velitelským vedením byl objeven Cookův záliv nebo ostrov Termination.
Nejvýznamnější voják za vlády Leopolda II. Alphonse van Géle působil v Africe. Jeho snaha o připojení oblasti Uele ke Kongu se mu zdařila.
P.G. de Varennes a jeho synové byli nejenom vážení obchodníci, ale i průzkumníci v Severní Americe. Na „svůj účet“ si připisují zásluhy za objevení jezer, řek nebo pohoří. Jejich zásluhou vznikaly i početné osady.
Duveyrier podnikal už od mládí cesty do Afriky. Kontinent si zamiloval a opakovaně se na něj vracel.
Jeho plavby byly různorodé. Francouzský etnograf se stal kapitánem ve svých pětatřiceti letech, kdy vedl svou lod i k jiží pevnině.
„Baron Prášil mezi cestovateli“ byla přezdívka Francouze, který přinášel ve svých knihách zážitky z Afriky. Většině jeho poznatů totiž mnoho lidí nevěřilo.