Německý cestovatel, později diplomat, P.F. Siebold byl významným objevitelem vnitrozemí Japonska, kam se do té doby téměř žádný jiný Evropan nedostal. Na základě svých poznatků začal von Siebold vydávat knihy o Japonsku, včetně japonského atlasu.
Významný portugalský kapitán Pero de Sintra se vyznamenal objevem afrického pepře, který začal úspěšně dovážet do Evropy.
Nové objevy ze severu Ruska přinášel obchodník Glotov. Pohyboval se na Aljašče, u Aleutských ostrovů či na Kamčatce.
Čtyři velké cesty podnikl po Jemenu český rodák Glaser. Později se dokonce zasloužil o samostatnou vědu věnující se této arabské zemi.
Jako předvoj francouzských kolonizátorů se do Afriky vydal cestovatel Giraud a doplnil tam některá nějasná místa na mapách.
Mnoho lidí se pokoušelo projít Austrálii tam, kde ještě nikdo nebyl. I když cesta přes pouště byla nesnadná, výprav vyráželo mnoho. Některé vedl právě Ernest Giles.
Významná expedice, která napomohla k lepšímu poznání Antarktidy, měla mezinárodní účast. Její velení dostal za úkol Nor Giaever.
Původně byl Ital Gessi zaměstnán v armádě, pod níž také podnikl své cesty k Albertovu jezeru, hornímu toku Nilu či do Etiopie.
Pokus o dosažení jižního magnetického pólu byl sice nedokončen, ale i přesto výprava Belgičana Goméryho přinesla velké objevy.
Značnou část studených severích oblastí Ruska prozkoumal polárník Gedenštrom. V některých poznámkách se sice mýlil, nicméně byly i tak jeho výpravy velkým přínosem.