Jan Štaffa

Budík mi zvoní v 6:40 ráno. Spím ale dál, i když jen na půl oka. Vstávám po sedmé a jdu se projít kolem. Z balkónu na chodbě vidím vedlejší rameno řeky tekoucí kolem domu. Na břehu je hromada naplaveného dříví a ohromný betonový kvádr, zřejmě kus pilíře z odplaveného mostu.

Národní park Gunung Leuser je jednou z největších rezervací fauny a flóry v Jihovýchodní Asii, rozkládající se v severní části indonéského ostrova Sumatra na hranici provincií Aceh a Severní Sumatra. V jeho deštných pralesích se ukrývají 4 ze světově nejohroženějších druhů zvířat. Na přelomu století zde žilo odhadem 500 sumaterských tygrů, 100 dvourohých nosorožců, 300 sumaterských slonů a asi 5000 orangutanů.

Selamat pagi! Po probuzení se zdravím s naším portýrem Udinem v jeho rodné řeči, zatímco ostatní ještě spí. Noc byla dnes zatraceně tvrdá! Místo u říčky je pěkně hrbolaté a do toho jsem si stále nemohl uložit hlavu na kletr ležící pod ní.

Probouzím se s ostatními kolem sedmé. V noci bylo chladno a i když jsem byl oblečen, nebylo mi zrovna nejtepleji. Popíjíme čaj a pozorujeme skupinu opic „Thomas Leaf Monkey“ skákající v korunách stromů. Portýři dělají k snídani volská oka s rajskými a chlebem a já dávám do placu svou Kayu (přesnídávku, kterou jsem si před pár dny koupil v sousední Malajsii) a dvě pěkně měkká manga. Mé zápěstí je stále bolavé, ale už se to lepší. Po ránu se vyrojila spousta otravných kousavých mušek na rozdíl od pijavic, kterých je tu oproti očekávání mnohem méně než v Taman Negara.