Michal Mašek

A tady v nejhezčí a nejpříjemnější hospodě Tuniska už přesně vím, že zpátky doma nebudu psát o nádherných písečných dunách a solném jezeře na jihu země, o perfektním offrouďáckém poježdění, o výstupu na Jogurtovou horu, o strachu, kdy jsme spali na alžírské hranici, nebudu ani psát o písečných plážích, ani o potápění.

Chceme se dostat nad severní polární kruh k pobřeží Barensova moře, kde slunce půl roku nezapadá. Krajina je pustá, kolem se nachází vraky lodí, zbytky vojenské techniky a nebo rozbité tanky (…)

Naše cesta do Vietnamu přišla znenadání, jako náhradní cesta za zrušenou výpravu do Afriky. Letenky, víza a zakoupení průvodce bylo dílem několika týdnů a na Silvestra jsme už letěli směr Hanoj.