Ján Kukučka

Pokaždé když se člověk chystá do světa, tak má nějaká očekávání. Ta v tomto případě zůstala zabrzděna někde ve třinácté komnatě mozku. Opravdu žádná očekávání nebyla. Existovala jen zvědavost, jak může vypadat město historicky důležité a v minulém století Sovětským svazem a komunisty architektonicky i lidsky ničené. Město, kde nastal v posledních letech obrovský ekonomický růst, město, které je hlavním v zemi s největším dopadem ekonomické krize roku 2009.

Doprava je základ. Po dobrém ubytování, oblečení a jídle samozřejmě. Ale bez dopravy se žádný dobrodruh ve světě neobejde. My jsme na poslední tři dny usoudili, že je potřeba vidět více než jen Rigu a objednali jsme si auto z půjčovny. Plán byl následující: dnes nám auto dovezou k hostelu, pojedeme na východ, zítra na jih až do Litvy. No a pozítří se zavezeme v klidu na letiště a frčíme směr Stockholm. Plán jasný, pěkný, ale až moc pěkný na to, že jsme v postsovětském státu…