Nový turistický průvodce autorek Veroniky a Jitky Škvárových vás jako první na českém trhu provede po Svatojakubské cestě ve Španělsku. Nechte se inspirovat a vydejte se na tuto kultovní pouť s nimi.
Jedno přísloví říká, že trocha teorie nikoho nezabije, proto jsem se rozhodla cestovatelům, chtějícím se před návštěvou Indonésie aspoň trochu naučit místnímu jazyku, tento jazyk trochu přiblížit a porovnat ho s jazyky indoevropskými. Informace z tohoto článku v učebnicích konverzace nenajdete, neboť jsou získány vzájemným porovnáváním znalostí nabytých v praxi a při studiu.
Jednou z možností, jak cestovat po Indonésii, je cestování vlakem. Železniční doprava je na ostrovech Jáva a Sumatra rozvinuta a velice užívána. Pro Evropany je cestování vlakem v Indonésii také velmi zajímavé a neobvyklé.
Nedaleko od indonéské Jogyakarty se ve vesničce Imogiri nachází nejvýznamnější královské pohřebiště na Jávě. Od roku 1645 se zde pohřbívají příslušníci královských rodů z Jogyakarty a Surakarty.
„Dari mana?“ toto je hlavní otázka, se kterou se cizinec v Indonésii setká. Odpověď je jednoduchá: „Dari Ceko.“ Jenže Indonésan vyvalí oči a přemýšlí, co to je za exotickou zemi. „Dari Republik Ceko, Eropa Tengah.“ „Ja, dari Čekoslávia.“ „No, dari Cekoslovakia,“ „Ja, dari Čekoslávia“.
Po několikaměsíčním pobytu v indonéské Jogyakartě jsem došla k překvapujícímu objevu, totiž k tomu, že jedním z nejlínějších národů jsou Indonésané. O Indonésanech lze totiž bez nadsázky tvrdit, že pěšky neudělají ani krok.