Cestovatel, religionista, teolog, podnikatel. Procestoval více než stovku zemí po celém světe. Mimo mnoha dalších absolvoval dvouletou cestu stopem a pěšky napříč celou Afrikou. Vystudoval kulturní a náboženská studia na UHK, teologii na UK, management na CBS a aplikovanou etiku na UK. Rigorózní řízení a doktorské studium absolvoval na KTF UK. Zabývá se mezináboženským dialogem. Napsal několik knih. Žije s manželkou a třemi dětmi v Jizerských horách.
Umajjovská mešita v syrském Damašku je jednou z největších a nejstarších mešit světa, přestavěná mezi lety 706 – 715 z křesťanské baziliky Jana Křtitele, která vyrostla na místě původního prastarého chrámu boha bouří a hromovládce Hadada.
V tomto článku se blíže podíváme na vznik cestopisných textů Starého zákona a další, podobně staré a ještě starší cestopisy světových dějin.
Kde jsme podle Tóry Bohu nejblíže? Na cestě. Knihy Starého zákona nesou celou řadu zásadních poselství pro člověka a mají spoustu významových rovin; vypovídají o tom, kdo je člověk ve vztahu k Bohu, odpovídají na nejhlubší otázky lidstva a mimo jiné odhalují, kde je člověk Bohu nejblíže: stručně řečeno – na cestě.
Už poslední kilometry před súdánskou hranicí z etiopské strany napovídají, že přijíždíme do jiného světa. Nejen kulturně, nábožensky, politicky a historicky, ale také geograficky.
Už poslední kilometry před súdánskou hranicí z etiopské strany napovídají, že přijíždíme do jiného světa. Nejen kulturně, nábožensky, politicky a historicky, ale také geograficky.
Na naší cestě kolem světa jsme se ocitli na mnoha pozoruhodných místech. Jedním z těch výjimečných byla Mauretánie. Výjimečný byl už samotný vstup do země.
Ondřej Havelka se svou ženou Míšou procestoval téměř celý černý kontinent. Jaké to bylo na návštěvě u kmene Himbů?
Na naší dlouhé cestě Afrikou kráčíme etiopským deštným lesem v netrpělivém očekávání, že snad brzy spatříme domorodce nebezpečného kmene Mursi. Přicházíme do malé vesnice.
Když si vzpomenu na dva roky cestování po Africe, vybaví se mi hlad a žízeň. Většina území subsaharské Afriky je pro gurmána stezkou odvahy. Někdy není co jíst, jindy to nemá žádnou chuť a odporně to páchne nebo je to polosyrové maso neznámého původu, ze kterého lze snadno chytit nebezpečnou chorobu.
Když jsme před několika lety s přítelkyní Michaelou cestovali stopem a pěšky napříč celou Afrikou, často jsme slýchali varování o té či oné oblasti, kde nás bez místního doprovodu určitě zabijí nebo přinejmenším okradou a zmlátí. Příliš jsme na tato varování nedbali, což se nám mělo dosti vymstít…