Tomáš Kučera

Soutěska Dádes je úplně jiná než Todra. Jedná se o relativně široké údolí, teče tady říčka, na jejíchž březích jsou sady, převážně jablečné. Po cestě se nachází řada báječných výhledů. 

Maroko je pro nás Evropany asi nejdostupnější africkou islámskou zemí vhodnou pro nezávislé cestování.

V Maroku lze smlouvat o všechno a je to asi „národní sport“. Pevné ceny nikde neuvidíte, snad jen ve velkých obchodech s potravinami ve velkých městech. První cena obvykle začíná na 2-3 násobku ceny, na kterou se můžete smlouváním dostat.

Meknes se nám ze všech tří královských měst (Fés, Marakeš, Meknes) líbil asi nejvíce a jeho návštěvu doporučuji, zejména medinu, která je velikostně srovnatelná s medinou Fesu, ale je klidnější a celkově je to příjemné místo pro bloudění úzkými uličkami.

Z Meknesu jedeme busem do Azrou, městečka obklopeného cedrovými lesy. Vzduch je zde čistý, ale chladný, přestože slunce svítí a na nebi ani mráček. Je to příjemné a klidné město, vhodné jako výchozí bod pro menší treky po okolí.

Casablanca se nám moc nelíbila, je to veliké špinavé město evropského ražení, navíc plné lidí. Koloniální architektura je však krásná a odsvěcený křesťanský kostel nedaleko velkého francouzského parku stojí za návštěvu.

V Maroku jsme strávili ve dvou přes pět týdnů a nic, co by nás nějak ohrožovalo, se nepřihodilo. Drobné problémy a nesnáze jsme řešili snad denně, ale to už k podobným cestám patří a to je právě to, proč mám takové výpravy nejraději.