Petr Vondrlík

“Další hejl,” určitě běží hlavou rikšáři, který ke mně spěchá a nabízí svezení z mumbajského letiště do Bandry za 800 rupií. “First time in India?” vyzvídá se silným přízvukem Rajeshe Koothrappaliho. Nějak podobně začíná každá cesta po Indii. Podívejme se na nejklasičtější triky, které na vás budou v Indii zkoušet.

Stařičká čínská dodávka zastavuje u visutého mostu přes řeku Bartang. Uvolněná dřevěná prkna na konstrukci z železných lan nepůsobí moc stabilně, ale jiná cesta dál není.

Pro Indy jsou nejsvatější tři věci – krávy, čapátí a kriket. Na ty první dvě narazíte už pár minut po překročení indických hranic, ale při své poslední cestě jsem se zaměřil na tu třetí – kriket.

Cestování vlakem má v Indii svou tradici a i zajímavou pověst. Jaká je tedy kultura vlakového cestování mezi samotnými Indy?

Bia hoi, nebo‐li čerstvé pivo, je hanojskou legendou a jedním ze symbolů Vietnamu. Ceny, za které se prodává, z něj dělají jedno z nejlevnějších piv na světě a ne na úkor kvality. Posuďte sami, kde na světě pořídíte točené pivo v přepočtu za něco přes 6 Kč!

Je před šestou hodinou ranní a Ankara se pomalu probouzí do dalšího slunečného dne. Po bulváru Cumhuriyet se k budově starého nádraží postaveného ve stylu Art Deco trousí první cestující. Někteří se zásobují na cestu v občerstvovacím okénku, jiní trpělivě čekají ve stylovém nádražním bufetu a usrkávají ranní čaj.

Mnoho lidí má Írán za zemi uzavřenou a s přísným náboženským režimem. Zvenčí se to tak může zdát, pronikne-li však člověk dovnitř, otevírá se mu svět skrytý pod pokličkou – režimu navzdory. Jednou z cest, jak se dostat mezi běžné Íránce a poznat jejich všední a opravdový život, je couchsurfing.