Olga Nezmeškalová

Průvodce Lonely Planet je vyhlášený. Přesto však existují krásná místa, která byste něm, respektive v jeho českém kompilačním překladu Jižní Amerika, hledali marně. Jedním takovým místem je Muela del diablo (Ďáblova stolička). Je to skála tyčící se nad La Pazem, která už z dálky přitahuje vaši pozornost a skutečně připomíná zub – stoličku.

Dnes vám přiblížím jeden lidský příběh, pro Bolívii tak typický… A přidám k tomu opět i pár postřehů.

Když se u nás někdo zeptá “Jak se máš” zvyklí jsme si odpovídat “Nic moc,” “Ujde to,” “Stojí to za…” atd. Španělština, alespoň ta bolívijská, ovšem takovou odpověď nezná. Nevím, jestli místním chybí upřímnost nebo jsou stále tak veselí a pozitivní, ale spíš to druhé. Není to odpověď tak umělá, jak se dá vycítit u Američanů. Spíš je to národní povaha. Vřelá a otevřená.

Doprava po La Pazu, to je další kapitola sama pro sebe. Existuje zde pět druhů dopravních prostředků, kterými se lze přemisťovat po městě podle pravidla, čím menší, tím dražší. Největší jsou autobusy amerického typu, takové ty žluté školní.

O prezidentu Bolívie Evovi Moralesovi a jeho “činech” slýcháváte u nás ve zprávách poměrně často, tak už jistě víte i o půdní reformě, která je novelizaci reformy z roku 1953.

O výletu na Salar de Uyuni, největší solnou poušť světa píše Olga Nezmeškalová, která dlouhodobě pracuje v La Pazu v Bolívii.

Tiwanaku je vzdálené od La Pazu jen 72 km, takže je to místo ideální pro nedělní výlet. Autobusy tam vyjíždějí od místního hřbitova. I když je to zóna poměrná nebezpečná, vyplatí se riskovat, protože významné ušetříte na jízdném. Pokud byste se rozhodli jet z terminálu nebo případně s některou z cestovek, zaplatíte až pětkrát více.

V Bolivii existuje v prepoctu na pocet obyvatel velmi maly pocet prehrad. Tri se nachazeji kousek za La Pazem. Jde o prehrady Hampaturi bajo, Hamparuti alto a Incawasi. Moznost navstivit je jsem mela se slovenskym krajanem zijicim v Bolivii uz 25 let, ktery se na projektech vystavby primo podilel.