Rád jezdí do zemí, které na mapě nenajdete, dívá se na zákazy vstupu zezadu, prochází území nikoho a řeší problémy.
Írán, to nejsou jen tisíce let staré památky, rozsáhlé pouště a šílení taxikáři. Ačkoliv i tyto zážitky stojí za prožití, objevit se toho dá mnohem víc.
Aneb jak jsme spojili cestování do ne příliš navštěvované země a pomoc potřebným.
12. listopadu 2017 zasáhlo Írán zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály a připravilo o život stovky lidí a desetitisícům vzalo střechu nad hlavou. Bylo třeba něco udělat.
Celé tři kilometry měří nákladní vlak vozící železnou rudu ze saharských povrchových dolů do přístavu. Díky tomu je znám jako nejdelší nákladní vlak na světě.
Třitisícový Mt. Halgurd už sice není považován za nejvyšší vrchol Iráku, ale pořád stojí výstup na něj za to, i když je potřeba překonat policejní checkpointy a minové pole.
Mladá pohledná slečna nám podává přeslazený černý čaj v tradičně tvarované skleničce. Snad u každého domu jsme takto přivítáni a pohoštěni. „Panir?“ nabízí otec rodiny domácí sýr. Ostýchavě přikyvujeme.