Stanislav Lhota

Plavba motorovou pirogou proti proudu řeky Dja do kempu u peřejí Messok, kde jsme měli strávit měsíc pozorováním zvířat na salinách, trvala dva dny. Jindy by mohla být rychlejší, ale teď právě končilo období dešťů a hladina vody v řece vyla nízká.

Za divokou přírodou dnes musíte putovat dlouho a daleko. Naše letošní cesta s Tomem Jůnkem a Ondrou Pečem za salinami do pralesa u peřejí řeky Dja v Kongu trvala týden a bylo to tak trochu jako cestovat zpátky v čase.

Čím delší nos tím větší fešák? Kahau nosatý má však jiné starosti. Pralesů za poslední desetiletí výrazně ubylo a nové domovy, které jim určila vláda v ne příliš vhodných  mangrovech, také rychle mizí. Mění se v krevetí farmy.

Evropa a Amerika střídavě převlíká kabát s tím, že palmový olej pro ten či onen účel kupovat bude a zas že nebude, a mezitím v Asii rostou dva daleko nebezpečnější giganti, kteří můžou západní konzumaci během příštích pár let odsunout někam do pozadí – Indie a Čína. Indonésie se před časem zavázala k tomu, že na další plantáže olejné palmy nepadne už ani hektar primárního pralesa.

Jak dopadlo pátrání po Jindře ztracené téměř týden v bažinách a pralesech národního parku v Indonésii?

Přečtěte si aktuální zprávu z indonéské džungle. Pátrání po zbloudilé ženě se změnilo v opravdové životní dobrodružství. Nakonec přišli na pomoc i kouzelníci.

V posledním díle seriálu o ochraně opic kahau na Borneu Stanislav Lhota popisuje vlastní recept na zkorumpované úředníky, líné novináře a ilegální paliče dřevěného uhlí. Projekt podpořil Expediční fond.

Hlavním nepřítelem opic kahau nosatých je člověk a jeho plundrování krajiny. Jak dnes vypadají místa, která bývala domovem kahau, popisuje přírodovědec Stanislav Lhota. Na Borneu realizuje projekt výzkumu a ochrany těchto opic s podporou Expedičního fondu.

Kolik opic kahau nosatých žije v indonéské části ostrova Borneo? Dočtete se v článku přírodovědce Stanislava Lhoty, který tento druh opic právě zkoumá přímo v jejich domovině s podporou Expedičního fondu.

K čemu používají nosaté opice ozdobu svého obličeje? A neteče jim ve vodě do nosu? Přečtěte si článek přírodovědce Stanislava Lhoty, který s podporou Expedičního fondu  zkoumá kahau nosaté v indonéské části ostrova Borneo.